Testy PISA (Programme for International Student Assesment) představují klíčové měření úrovně vzdělání žáků v jednotlivých státech světa. Zaměřují se především na zjišťování gramotnosti patnáctiletých žáků, kteří v tomto věku ve většině zemí končí povinnou školní docházku. Poslední výsledky testování, které organizovalo OECD, však naše jižní sousedy rozhodně nepotěšilo. Ukázalo se totiž, že děti z přistěhovaleckých rodin zaostávají ve všech směrech za rakouskými spolužáky.

Ministryně školství Sonja Hammerschmid byla podle deníku Kronen Zeitung nelichotivými údaji natolik zaskočena, že je bez obalu označila za neakceptovatelné. Testy PISA v Rakousku obecně ukázaly, že skupina zaostávajících žáků a studentů se stále zvětšuje. Dále se také potvrdilo, že existuje jasná spojitost mezi neúspěšným studentem a jeho původem. Alarmující je rovněž skutečnost, že se podíl dětí s přistěhovaleckými kořeny neustále zvyšuje.

Celý text v němčině najdete ZDE.  

Nejpatrnější je to ve Vídni, kde nepovažuje němčinu za svůj mateřský jazyk 68,5 % studentů středních škol a 70,7 % dětí ze základních škol. Právě hlavní město a další velká rakouská města zvyšují celonárodní průměr, jenž je v případě středních škol 28,5 % a základních škol 21,8 %. A právě mladí migranti vyšli z testování OECD naprosto nejhůř. Ačkoli se v minulých letech rozdíly mírně stíraly, poslední testování tento trend nepotvrdilo.

„Ve čtení a gramatice se rozdíl mezi rakouskými a přistěhovaleckými žáky zvýšil na 64 bodů, což řadí Rakousko na poslední místo ze všech 25 hodnocených zemí Evropské unie. V oblasti společenských věd jsou rozdíly dokonce 70 bodů a Rakousko se tak seřadilo společně se Švédskem, Slovinskem, Německem a Dánskem na samém chvostu žebříčku hodnocených zemí,“ konstatuje rakouský deník s tím, že počet žáků s přistěhovaleckými kořeny stoupl na 20 %, což je 7 % nad průměrem.

Jak informovala redakce serveru ParlamentníListy.cz letos v únoru, znepokojivá situace panuje také v rakouských mateřských školách. Zatímco v celonárodním průměru tvoří děti přistěhovalců asi pětinu, v samotné Vídni to je téměř 60 % dětí. Ukázalo se také, že polovina dětí z přistěhovaleckých rodin doma s rodiči ani sourozenci nemluví německy. Jen mizivé procento z těchto dětí se potom dle zjištěných statistik dostává na gymnázia nebo univerzity.