Po statistikách zdražení elektřiny a plynu zveřejnil Eurostat (evropský statistický úřad – pozn. red.) další statistiku, ve které ČR vede. Totiž cenu cukru, která v průměru za celou EU vzrostla v březnu meziročně o 61 %. Cena cukru začala růst už na podzim roku 2021. Ke skutečným skokům však došlo na podzim minulého roku.

Meziroční zdražení cukru v EU
Zdroj: Eurostat

Jak si Eurostat všímá, největší zdražení nastalo v České republice. „V březnu 2023 byla největší meziroční zdražení cukru zaznamenána v Česku (98 %), Estonsku (97 %), Polsku (82 %), Německu (72 %) a Lotyšsku (70 %) zatímco menší nicméně stále významné nárůsty byly zaznamenány v Maďarsku (17 %), následovaném Lucemburskem (19 %), Belgií (35 %), Bulharskem (36 %) a Irskem (37 %),“ uvádí doslova. Nad průměrem EU je ještě sousední Slovensko a Litva. Hluboce pod ním jsou naopak evropské státy mimo EU, tedy Island, Švýcarsko a Norsko. V Norsku se cena ze všech pozorovaných států zvýšila za rok nejméně.

Meziroční zdražení cukru v jednotlivých členských státech
Zdroj: Eurostat

Ekonom Lukáš Kovanda si povšiml těchto čísel. A rýpl si, že se možná zase jedná o chybu ve statistice, jak se premiér snažil vysvětlit minulou statistiku o ceně plynu.

Česko podle Eurostatu obsazuje další první místo. Tentokrát nejde o plyn, ale o cukr. Ten podle statistiků EU zdražil v Česku v březnu meziročně o 98 procent, nejvíc v unii. Nejméně cukr zdražoval v Maďarsku, o 17 procent. Ale možná, že jde zase o nějakou chybu v metodice. ?? pic.twitter.com/LOKC6aqIpn

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) April 28, 2023

Pokud jde o vysvětlení, proč v Česku zdražil cukr nejvíce oproti celé unii, stojí za tím dle ekonoma dva faktory. Jednak již zmíněné zvýšení ceny plynu. „Cukrovary v rámci své výrobní činnosti spotřebovávají velké množství plynu. Ten v Česku – přesněji tedy českým domácnostem – podle Eurostatu zdražil loni ve druhém pololetí rovněž nejvíce v EU, meziročně o 231 procent. V Maďarsku jen o zhruba 30 procent. Zdražování domácnostem šlo ruku v ruce se zdražením plynu v průmyslu, i tom cukrovarnickém,“ podotýká. Kromě toho, v Orbánově Maďarsku byl cukr předmětem cenových stropů, které vláda zavedla.

„Místo stovek milionů korun české cukrovary loni na podzim začaly za plyn nezřídka platit miliardy. Právě kvůli nejvýraznějšímu cenovému nárůstu plynu v rámci zemí EU. Česko totiž od drahých energií ulevilo průmyslovým podnikům, včetně potravinářských, později a méně velkoryse než řada jiných zemí EU,“ uvádí Kovanda.

Kromě toho ovšem za zvýšením ceny stojí podle Kovandy tzv. zisková inflace. Tedy zvyšování marží a zisku na úkor zákazníka. „V Česku je od počátku ruské invaze na Ukrajinu zvláště silný narativ, tedy jakýsi ‚příběh zdůvodňující zdražování‘, vycházející z dění právě na Ukrajině a souvisejícího růstu cen třeba energií nebo i potravin. Například obchodní řetězce nebo potravináři jím mohou zdůvodňovat své zdražování ještě nad rámec objektivně navýšených nákladů, třeba těch v podobě dražšího plynu. Český zákazník takový narativ v uplynulých měsících zkrátka akceptoval ochotněji než jinde v EU, a nejen v případě plynu či cukru,“ míní Kovanda.

Proč cukr v Česku zdražuje nejvíc v EU? Protože plyn, a odpověď má i největší švýcarská banka. Jde o takzvanou ziskovou inflaci. Čeští zákazníci a spotřebitelé zjevně ochotněji než jinde v EU uvěřili různým narativům, jak říkají analytici banky UBS, které zdražování nad rámec…

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) April 28, 2023

A do vlády si rýpl ještě jednou: „Cukr sice podle Eurostatu v Česku zdražuje meziročně nejvíce v EU, o 98 %. To je ale jen matoucí metodikou. Ve skutečnosti má spousta Čechů ve spížích staré zásoby cukru, nakoupené ještě před zdražením, takže nárůst cen zdaleka není takový, jak uvádí Eurostat.“

Cukr sice podle Eurostatu v Česku zdražuje meziročně nejvíce v EU, o 98 %. To je ale jen matoucí metodikou. Ve skutečnosti má spousta Čechů ve spížích staré zásoby cukru, nakoupené ještě před zdražením, takže nárůst cen zdaleka není takový, jak uvádí Eurostat. ??

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) April 28, 2023

Z ceny cukru se stal bič na vládu také u politiků ANO. „Nejen elektřina a plyn. Spiknutí statistiků proti vládě Petra Fialy nebere konce. Dnes například uvedli, že cukr zdražil v tuzemsku za poslední rok nejvíce z celé EU. Minulý týden řidičáky! Být šéfem statistického úřadu, balím fidlátka. Tohle výkaznictví se premiérovi líbit nebude,“ smála se Alena Schillerová.

„Opatrně, pane Kovando, s tím hodnocením. Ať nedostanete od Martina Kupky trestnou kuličku...“ varoval pak ekonoma Karel Havlíček.

„Vláda se zjevně vydala cestou nej... máme nejdražší bydlení v EU, nejrychlejší tempo zadlužení, nejdražší plyn, nejdražší cukr, jednu z nejvyšších inflací a ve Strakovce nejvíc prolhanou vládu od revoluce,“ shrnul europoslanec Ondřej Knotek.

Nejen elektřina a plyn. Spiknutí statistiků proti vládě @P_Fiala nebere konce. Dnes například uvedli, že cukr zdražil v tuzemsku za poslední rok nejvíce z celé EU. Minulý týden řidičáky! Být šéfem @statistickyurad, balím fidlátka. Tohle výkaznictví se premiérovi líbit nebude. https://t.co/GfZ7i3oBVR

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) April 28, 2023

Opatrně @lukaskovanda s tím hodnocením. Ať nedostanete od @makupka trestnou kuličku... https://t.co/R4ZdBobZAa

— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) April 28, 2023

Vláda se zjevně vydala cestou nej... máme nejdražší bydlení v EU, nejrychlejší tempo zadlužení, nejdražší plyn, nejdražší cukr, jednu z nejvyšších inflací a ve Strakovce nejvíc prolhanou vládu od revoluce.

— Ondřej Knotek (@KnotekOndrej) April 30, 2023

„Výsledků práce EU a jejich přisluhovačů neustále přibývá. Vlády v EU, a zejména taková jako je ta naše pětikoaliční, naplňují plány globalistů na 110 %. Pětiletku co pětiletku se jim daří zlepšovat postavení globálních korporací na úkor národních zájmů,“ přidal se poslanec SPD Jaroslav Foldyna.