„Hned den poté Obama nařídil – byť „omezené a po předchozím informování Rusů“ – bombardování Al-Káidy v Sýrii, což se s ohledem na americké obavy o ‚umírněné rebely‘ až dosud jevilo jako něco zcela nemožného,“ píše Spencerová.

Podle listu Washington Post tento trend nejspíš ještě zesílí, „jakmile zvolený prezident Donald Trump převezme funkci … zřejmě v rámci přímé spolupráce s Moskvou“.

Celý text je ZDE

A podle všeho rovnou i v přímé spolupráci s Bašárem Asadem, podotýká Spencerová. Syrský režim kooperaci s USA podmínil ukončením americké podpory džihádu, na jehož výcvik a vyzbrojování – pod hlavičkou ‚umírněných rebelů‘ – CIA vynaložila miliardy dolarů.

Americká pomoc umírněným rebelům skončí

A Donald Trump nyní v rozhovoru pro Wall Street Journal prohlásil, že americká pomoc „umírněným“ syrským rebelům zřejmě skončí, protože „nemáme tušení, co je to vůbec za lidi“, tím spíš, že se Spojené státy přece musejí soustředit na vítězství nad Daešem. „Můj pohled na Sýrii se významně liší od mnoha jiných. Mám za to, že pokud bojujete proti Sýrii, zatímco Sýrie současně bojuje proti Daeši, tak Daeši pomáháte. (…) Rusko je dnes spojencem Sýrie a navíc také i Írán, který se díky nám stává stále silnějším, je spojencem Sýrie. Dost bylo boje proti Rusku a Sýrii.“

Trump pochyboval o smysluplnosti pomoci džihádu v Sýrii už dříve, píše dále Spencerová, přičemž varoval, že svržení Asadova režimu by mohlo vyústit v katastrofu. Nově tak vlastně jen dodává, že podpora džihádu rovnou povede k válce proti Rusku, Sýrii a Íránu.

CIA a ministerstvo zahraničí chtějí změnit režim v Damašku

Spencerová upozorňuje, že tato otázka je v americkém establishmentu dlouhodobým jablkem sváru. Pentagon upřednostňuje válku proti Daeši, zatímco ministerstvo zahraničí a CIA by raději „měnily režim“ v Damašku. Snahy CIA vyzbrojovat džihád, stejně jako snahy Pentagonu vytvořit „nové syrské rebely“, přitom ale shodně skončily krachem a fakticky jen „předávkou“ amerických zbraní do rukou Al-Káidy nebo Daeše. Pokud se budoucí prezident rozhodl s oběma „projekty“ skoncovat, bude to zásadní „revoluce“ v americké zahraniční politice.

O vylepšení image „bojovníka proti terorismu“ se snaží ale i dosluhující Barack Obama, píše dále Spencerová. Kromě bombardování Al-Káidy na severu Sýrie jeho ministerstvo financí „podniklo akci k přerušení vojenských, náborových a finančních operací“ Fronty al-Nusrá, syrské frančízy Al-Káidy. Na „kárném seznamu“ ministerstva se tak kromě jiných objevil i Abdalláh Muhammad Sulejmán al Muhajsíní, saúdský duchovní považovaný za hlavního ideologa Al-Káidy v Sýrii.

Nicméně, po pěti letech války a nezměrných lidských a materiálních obětech je americký prezident „najednou“ s to přestat Al-Káidu podporovat a začít ji naopak bombardovat, stejně jako to dělají Rusové, podotýká Spencerová. A k tomu už není oficiálním tabu konstatovat očividné, tedy že „umírnění teroristé“ vždy byli jen výplodem propagandy.

Spencerová upozorňuje, že není jisté, zda se Pentagon nebo CIA novému prezidentovi podřídí, zda ho naopak nedonutí ke kompromisům (natož k obratu), protože vojenskoprůmyslový komplex a s ním spjaté síly se na rozdíl od Hillary Clintonové nikam „neztrácejí“. A nikam daleko se samozřejmě neztrácí ani vliv desítek milionů dolarů, které Saúdové nebo Katar věnovali Clintonovým, aby si koupili americkou zahraniční politiku v regionu.