Kovanda v sérii příspěvků na síti X vysvětluje, proč není přijetí eura z ekonomického pohledu pro Českou republiku prospěšné. Česko by se tím totiž vzdalo vlastní monetární politiky. „Euro rozhodně nejsou jen nové mince a bankovky. Je to jeden z dvou základních pilířů, na nichž stojí hospodářská politika celého státu. Euro znamená odevzdání jednoho z těchto pilířů – monetární politiky – do zahraničí a faktickou ztrátu domácí kontroly nad ním. Takže zbude jen pilíř v podobě fiskální politiky, který je však po roce 2008 – po tehdejší finanční krizi – stále relativně slabším a slabším v porovnání právě s pilířem monetární politiky,“ vysvětluje Kovanda.
„Co vlastně Česko za odevzdání tohoto pilíře dostane? Že podniky budou místo 1 000 různých každodenně či čtvrtletně se neustále pohybujících a měnících cen (jako je cena ropy, pohonných hmot, elektřiny, vstupů, stavebních materiálů, oceli, betonu, kovů, mědi, niklu, subdodávek, hnojiv, krmiv, nájemné, kurz dolaru a dalších desítek měn...) řešit již jen 999 různých každodenně či čtvrtletně se pohybujících cen, protože odpadne – zafixuje se – kurz eura?“ tvrdí ekonom, že by firmám sice odpadl jeden problém, ale stovky dalších by zůstaly.
Euro rozhodně nejsou jen nové mince a bankovky. Je to jeden z dvou základních pilířů, na nichž stojí hospodářská politika celého státu. Euro znamená odevzdání jednoho z těchto pilířů - monetární politiky - do zahraničí a faktickou ztrátu domácí kontroly nad ním. Takže zbyde jen…
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) January 3, 2024
Navíc benefit firem je jedna věc, ale celospolečensky přijetí eura podle dostupných dat finanční situaci v zemi určitě nevylepšuje, ba naopak. „Ano, jistě, řadě firem euro ušetří náklady spojené se směnou měn a kurzovým zajištěním. Ale je tato úspora významná celospolečensky? Bude z ní něco mít veřejnost jako celek? Protože dosavadní data – např. hodnocení ratingových agentur – hovoří celkem jasně. Stav veřejných financí dané země se po přijetí eura převážně zásadním způsobem zhoršuje; natolik, že se zhoršuje i rating. Zatímco zemím EU, jež zůstávají mimo eurozónu, se za dobu existence eura stav veřejných financí zlepšuje; rating se zlepšuje,“ upozorňuje Kovanda.
„Jinými slovy, zdá se, že úspora firem na nákladech, k níž dochází po přijetí eura, nejen že není celospolečensky prospěšná, ale veřejnost jako celek na její zajištění dokonce doplácí. V tomto smyslu tedy zavedení eura představuje obrovský, trvalý celospolečenský transfer bohatství od veřejnosti k vybraným firmám. Proto ostatně nepřekvapuje, že tyto firmy, resp. jejich svazy, po zavedení eura volají nejhlasitěji,“ má jasno Kovanda, že ze zavedení eura by měly prospěch jen velké firmy.
Ano, jistě, řadě firmem euro ušetří náklady spojené se směnou měn a kursovým zajištěním. Ale je tato úspora významná celospolečensky? Bude z ní něco mít veřejnost jako celek?
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) January 4, 2024
Protože dosavadní data - např. hodnocení ratingových agentur - hovoří celkem jasně. Stav veřejných…
Konkrétně ekonom upozorňuje, že za posledních téměř dvacet let se Česku zlepšil rating a předběhli jsme patnáct zemí platících eurem. „Když Česko vstupovalo v roce 2004 do EU, všechny země eurozóny (= 100 %) měly podle agentury Fitch lepší rating. Dnes má lepší rating než Česko jen pět z dvaceti zemí eurozóny (= 25 %). Za necelých dvacet let tak Česko s korunou předběhlo či dohnalo 75 % zemí eurozóny, co se udržitelnosti a kvality veřejných financí týče. A není to jen o Česku. Jde o obecnější jev, který jen potvrzuje, že za uvedeným vývojem stojí zásadním způsobem euro a morální hazard, který podněcuje. Protože za dobu, po kterou platí eurem, se rating podle Fitche zhoršil 55 % zemí eurozóny, zatímco se za dobu existence eura podle téže agentury nezhoršil žádné (= 0 %) ze zemí EU, které eurem neplatí. Drtivé většině zemí EU, které eurem neplatí včetně Česka, se rating dokonce zlepšil,“ přidává tvrdá data Kovanda.
Když Česko vstupovalo v roce 2004 do EU, všechny země eurozóny (= 100 %) měly dle agentury Fitch lepší rating. Dnes má lepší rating než Česko jen 5 z 20 zemí eurozóny (= 25 %). Za necelých 20 let tak Česko s korunou předběhlo či dohnalo 75 % zemí eurozóny, co se udržitelnosti a…
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) January 4, 2024
Ani často omílaná teorie, že díky euru poroste český mezinárodní obchod se zeměmi eurozóny, není podle Kovandy pravdivá. „Z hlediska příznivců přijetí eura zdrcující studie vyšla loni v zářijovém vydání prestižního vědeckého žurnálu ‚Journal of International Money and Finance‘. Efekt eura na růst vzájemného obchodu členských zemí měnové unie je podle ní v zásadě nulový. Takže například z hlediska intenzity obchodu Česka a Německa je vlastně jedno, zda Česko platí eurem, nebo korunou. Přitom klíčovým argumentem příznivců eura v uplynulém čtvrtstoletí bylo právě to, že euro povzbudí zahraniční obchod Česka v rámci eurozóny a v rámci EU. Tento argument však zmíněná nová studie vyvrací s tím, že k němu odborní autoři dospěli prostřednictvím již překonaného, z dnešního hlediska tedy nesprávného metodického přístupu,“ dodává Kovanda.
Z hlediska příznivců přijetí eura zdrcující studie vyšla loni v zářijovém vydání prestižního vědeckého žurnálu Journal of International Money and Finance. Efekt eura na růst vzájemného obchodu členských zemí měnové unie je podle ní v zásadě nulový.
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) January 3, 2024
Takže například z hlediska… pic.twitter.com/mfWoby840C
Kovanda v této souvislosti připomíná, že Česku v příštích letech pravděpodobně bude i nadále růst rating, protože vládě Petra Fialy se pomalu začíná dařit konsolidovat veřejné finance. „Vládě se daří stabilizovat veřejné finance, schodek za rok 2023 se vešel do limitu. Ratingové agentury tleskají a zlepšují výhled vývoje českých veřejných financí,“ tvrdí Kovanda.
Fialova vláda se totiž oproti negativním prognózám vešla do plánovaného schodku 295 miliard korun a letošní rok by mohl být ještě úspěšnější. „Výsledný schodek za loňský rok tak poskytuje silnou naději, že vládě se letos podaří základním způsobem zastabilizovat veřejné finance, a že tedy letošní deficit státního rozpočtu skončí pod úrovní tří procent HDP. Pravděpodobnost, že se tak stane, je vskutku značná. Česko by v takovém případě vykázalo násobně nižší deficit v poměru k HDP, než jaký vykážou například sousední země Polsko a Slovensko. Na rozdíl od loňska vládě letos pomůže veřejné finance zastabilizovat konsolidační balíček a také skutečnost, že oproti loňsku dramaticky klesnou její výdaje spojené s finanční úlevou od drahých energií, poskytovanou domácnostem i firmám,“ dodává ekonom, že Fialova vláda by tak do voleb roku 2025 měla splnit svůj klíčový slib, jímž je právě stabilizace tuzemských veřejných financí.
Vládě se daří stabilizovat veřejné finance, schodek za rok 2023 se vešel do limitu. Ratingové agentury tleskají a zlepšují výhled vývoje českých veřejných financí
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) January 4, 2024
Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“…
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Makarovič