Oznámením v rozhovoru pro MF Dnes, že sestavením vlády pověří představitele strany, která získá v podzimních volbách nejvíce mandátů, rozzlobil prezident Miloš Zeman nemálo odpůrců svých, ale i stávajícího premiéra Andreje Babiše. A to především proto, že zdůraznil, že musí jít o politickou stranu či hnutí, nikoli koalici. V tom případě by na pověření od hlavy státu nemohl pomýšlet ani jeden z předsedů stran tvořících účelově sestavené volební koalice. Nejostřejší reakce se prezidentovi dostalo od předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové, která uvedla, že Zemanův svévolný výklad Ústavy nezná mezí. Jak ale vyplývá z vyjádření oslovených právníků, prezidentův avizovaný povolební postup by ani v nejmenším nebyl v rozporu s Ústavou, protože podle ní má hlava státu při tomto kroku naprosto volné ruce.

„Ústava nijak neomezuje výběr předsedy vlády ze strany hlavy státu, takže prezident republiky může volně jmenovat předsedu vlády nejenom z vítězné politické strany. To se konec konců stalo již v roce 2010, kdy prezident Václav Klaus pověřil a potom jmenoval předsedou vlády Petra Nečase, byť nejvíce hlasů získala a vítězem voleb se stala sociální demokracie, která však nebyla schopna sestavit většinovou koalici. To, že se prezident rozhodl pověřit předsedu strany, která bude mít nejvíce poslanců, sestavením vlády, to je logické, protože samy strany, které jdou do koalice, vyjádřily vůli, že nechtějí po volbách setrvat ve společném poslaneckém klubu, ale že budou mít samostatné poslanecké kluby. Budou tedy samostatnými politickými stranami a budou jednat v Poslanecké sněmovně zcela samostatně,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Koudelka, docent Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno.

Koalice se po volbách rozpadnou na samostatné kluby

Na vyjádření hlavy státu neshledává nic problematického ani Jan Wintr, docent katedry teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Podle čl. 68 odst. 2 Ústavy prezident republiky jmenuje předsedu vlády. Ústava nijak nepředepisuje, koho má jmenovat. Je však zřejmé, že by to měla být osoba, která bude schopna – nebo aspoň bude mít šance – se svou vládou získat většinovou podporu v Poslanecké sněmovně. Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně, nikoli prezidentovi republiky, proto by měl prezident republiky postupovat tak, aby co nejlépe napomáhal politickým stranám zastoupeným v Poslanecké sněmovně k vytvoření takové vlády s většinovou podporou,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Jan Wintr.