Tak nevím, proč dnešní „Pohled“ musím začínat spíše než selsky tak nějak tajemnicky: „Dnešní jednání Agrární komory České republiky a dalších zemědělských nevládních organizací s ministrem financí a ministrem zemědělství považuji za konstruktivní. Nyní konečně řešíme, jak prakticky pomoci zemědělcům a jak to udělat v co nejkratším čase,“ – jsou věty prezidenta Agrární komory Jana Doležala – komentář AK ČR k jednání s ministry zemědělství a financí 4. 6. A jak taková konstruktivnost vypadá v praxi, o tom se přesvědčili zemědělci vzápětí, za pouhých 14 dní na jednání Krajské Agrární komory Vysočiny. Zde jim hejtman kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS) pravil, že na dotace nemají právní nárok! Pan hejtman se mýlí. Pokud je evropské právo nadřazeno našemu národnímu, což naše vláda uznává, tak by si to měl srovnat v hlavě, než takovou pitomost vypustí z úst. Pokud myslel dotace národní, vzniká právní nárok v případě, když zemědělec řádně dodá žádost a splní podmínky pro získání dotace.
Kolik v naší zemi zbyde českého zemědělství a českých potravin…
Nechci takovou reakci přeceňovat, ale považuji ji za zcela zásadní, a to ze dvou důvodů. Důvod první – pan hejtman vyjádřil v živé diskusi, jak současná vláda prakticky vnímá české zemědělství. A ten druhý – znovu se potvrzuje nevýznamná pozice současného prezidenta Agrární komory, která nezmění-li se, tak komora ztratí zdroje. Lidské, tedy členy, a s nimi i peníze. Část jejích členů už přestala platit členské příspěvky, protože Agrární komora nehájí jejich zájmy. Tato skupina narůstá a těžko domyslet, jak to všechno skončí a kolik v naší zemi zbyde českého zemědělství a českých potravin. Dokonce už i ministr zemědělství, lidovec Výborný, minulý čtvrtek napsal všem obchodním řetězcům v České republice, od giganta Globusu po Lidl, dopis, aby preferovali drůbeží maso od českých chovatelů. Pan ministr jim píše, že ceny krmných směsí pro výkrm brojlerů vzrostly ze 7 800 Kč za tunu nad 11 000 Kč za tunu a v dopise majitelům zahraničních obchodních gigantů píše: „Naproti tomu výkupní ceny drůbežího masa jsou natolik nízké v porovnání s náklady, že se čeští chovatelé ve velké míře dostali k hranici, kdy je pro ně výroba drůbežího masa nerentabilní“ a dochází k závěru, že „… jejich existence je velmi vážně ohrožena“. Ano, existence chovů českého drůbežího masa je vážně ohrožena, ale čísla, která v dopise uvádí, jsou jinak. Ceny krmných směsí se snížily, a to z 11 000 na 8 500 Kč za tunu, z důvodu snížení cen obilí, kterého je na počátku žní přebytek, protože chybí živočišná výroba a dováželi jsme je zbytečně z Ukrajiny. A jenom Pán Bůh a ministr Výborný, odborností teolog, ví, co s ním budou naši zemědělci dělat… Ovšem v krmných směsích je obilí zastoupeno přibližně z poloviny a druhou polovinu, 50 %, tvoří dovozové přísady na bázi aminokyselin, například sója, a ty podstatně zdražily. Převedeno do hospodářského výsledku snížení cen obilí do krmných směsí nevyrovná snížení cen kuřat, kam řetězce dotlačily chovatele a ti dál své chovy zavírají. Taková je tedy situace, pane ministře Výborný.
Ministr Výborný, Prouza a zahraniční řetězce…
Nicméně, vládní poradce, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, Tomáš Prouza to vidí jinak – „Pan ministr od svého nástupu do funkce tlačí na co nejnižší cenu potravin a tady se najednou obrátil a písemně požaduje, aby se lidem zdražilo kuřecí maso tím, že nás chce přinutit k nákupu dražšího masa…“ Jasné potvrzení nulové pozice ministra zemědělství Výborného ve vládě, a ještě horší dnešní Agrární komory, která Prouzovi nestojí ani za zmínku. Je otázka, jestli bude stát za zmínku ministr Výborný zahraničním řetězcům, jestli se mezi nimi najde nějaký, který mu odpoví. Před rokem 2010, když jsem v pozici prezidenta Agrární komory napsal dopis bavorské mlékárně BMI, která sice české mléko z regionu Vysočiny vykupovala do mlékárny ve Velkém Meziříčí, kterou vlastnila, ale podnákladovými cenami zdejší chovy krav likvidovala, tak jsem se velice neobvyklé zmínky obratem dočkal. Pohnali mě k soudu a žaloba byla postavena na tom, že snižuji jejich kredit a znevěrohodňuji volný trh! Tak jsem opravdu zvědav, čeho se dočká ministr Výborný. Odhaduji, že ničeho.
Úplně jiný vývoj… A připomenutí 19. února
Ale zpět k Agrární komoře. Aby bylo jasno, nevládní organizace, která jediná ze zákona č. 301/1992 Sb., České národní rady o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, je určena k podpoře podnikatelských aktivit v zemědělství, potravinářství a lesnictví, k prosazování a ochraně zájmů a zajišťování potřeb svých členů. Agrární komora vznikla 5. května 1992 a její statutární sídlo je Olomouc. Tolik litera zákona. Jak je za současného vedení naplňována, je nejasné, zvláště pak se to projevilo 22. května (v ten den měla být další protestní akce zemědělců v Praze, která byla nakonec na poslední chvíli zrušena), kdy jeden z šesti viceprezidentů, předseda Zemědělského svazu, významného člena Agrární komory, nic míň, ale nic víc, vydával velkohubá prohlášení o masivním ataku hlavního města a prezident Agrární komory, statutárně nejvyšší, tiše připravoval opak a jednání s pětikoalicí. Přitom všechno mohlo mít úplně jiný vývoj, pokud by se Agrární komora nedistancovala od prvního vážného protestu v Praze, který se uskutečnil 19. února s účastí 850 kusů zemědělské techniky. Ten, kdo se proti tomu postavil, byl právě viceprezident Agrární komory a předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha a ovlivnil většinu členů představenstva komory. To je třeba s určitým časovým odstupem říct.
Taková je realita a takto vedená, lépe řečeno úřadovaná Agrární komora spěje ke svému konci a ztrácí důvěru zemědělské veřejnosti a obecně občanské společnosti. Jako sci-fi působí totiž věty šéfa Agrární komory Jana Doležala ve shora uvedeném komentáři k jednání s ministry zemědělství a financí – „Také my si přejeme zůstat u jednacího stolu než protestovat v ulicích. Bohužel čas běží a musíme vědět, že vláda podniká praktické kroky na pomoc zemědělcům. Pokud je neuvidíme, jsme okamžitě připraveni zorganizovat protestní akce ve spolupráci s dalšími zemědělskými nevládními organizacemi.“ Dodávám – k čemu zůstat u jednacího stolu, k dojednání dalšího termínu jednání?
Tolik dnešní „Pohled selským rozumem“, který je pohledem Klubu 2019, respektive vyjadřuje jeho názory na dnešní dění na poli zemědělském.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora