Francouzského předsedu vlády Michela Barniera může zachránit jen zázrak. A nezdá se, že by nějaký byl na obzoru, píše informační server POLITICO. V letech 2016 až 2020 byl Barnier hlavním vyjednavačem Evropské unie pro brexit, předtím byl během let 2010 až 2014 komisařem pro vnitřní trh a služby v Evropské komisi. Premiérem Francie je Barnier teprve od září 2024, kdy ho do funkce jmenoval prezident Emmanuel Macron a vypadá to, že média již informují o blížícím se konci jeho vlády.
Jak hodnotíte opatření, která v době nejhoršího covidu přijímala vláda České republiky?Anketa
Menšinová vláda Barniera čelí tlaku opozice. Ta se sjednotila pro podporu návrhu na vyslovení nedůvěry potom, co Barnier využil článek 49.3 francouzské ústavy k prosazení rozpočtového zákona bez hlasování. Poslankyně Národního shromáždění Marine Le Penové (Národní sdružení, RN) kritizovala navržený rozpočet kvůli zvyšování daní na elektřinu, odkladu valorizace důchodů o inflaci a kvůli podle ní nedostatečným škrtům na byrokracii a výdajích na zdravotní péči pro migranty. Hlasování o nedůvěře se očekává ve středu, kdy levicová strana La France insoumise (LFI) a pravicové RN spojí síly proti premiérovi, uvedl francouzský deník Le Monde. Socialisté rovněž oznámili, že Barniera nepodpoří.
„Francouzi už mají dost toho, jak je mlátí a špatně s nimi zachází... nemůžeme nechat věci tak, jak jsou,“ řekla Le Penová v pondělí novinářům.
Francie čelí politické i ekonomické nejistotě, kterou zhoršuje obrovský deficit a pokus premiéra Barniera o jeho snížení prostřednictvím výdajových škrtů a zvyšování daní. Vyhlídka na pád jeho vlády znepokojila finanční trhy, což vedlo k poklesu indexu CAC40 o 0,2 %. Analytici varují, že pokračující politická krize by mohla přerůst v širší krizi eurozóny. Přesto ratingová agentura S&P potvrdila stabilitu Francie.
Pokud bude Barnierova vláda svržena, rozpočtové plány na rok 2025 budou odmítnuty jen pár dní před klíčovou uzávěrkou na konci roku. Přesto existují možnosti, jak zajistit dočasné financování, například přenesení rozpočtu z předchozího roku pomocí zvláštního zákona. Ten by ale musel schválit parlament.
Prezident Macron tak stojí před dilematem. Nemůže vyhlásit nové parlamentní volby, protože francouzská ústava zakazuje opakované předčasné volby do léta příštího roku. Někteří politologové dokonce spekulují, že tlak na Macrona, aby sám odstoupil, by mohl růst. Takový krok by však vyvolal prezidentské volby. Zatím platí, že jeho mandát trvá až do roku 2027.
„Je to myšlenka, která by mohla začít nabírat na síle,“ řekl Benjamin Morel, politolog z pařížské univerzity Panthéon-Assas k Macronovu možnému odchodu. „Marine Le Penová může začít říkat, že svrhne každou vládu, dokud Macron neodstoupí,“ dodal politolog.
Poslankyně za levicovou stranu LFI Nathalie Oziolová potvrdila pro BBC, že Francie se nachází v „hluboké, obrovské politické krizi“. „Jisté je, že tato vláda nevedla k žádné formě stability, že Macronova politika nevedla k žádné formě stability – a to se za poslední měsíc ještě zhoršilo,“ uvedla poslankyně.
Server France24 pak píše o „soumraku“ Macronova prezidentství. Docent francouzských dějin politiky na Nottinghamské univerzitě pro server uvedl, že vina je na Macronově straně. „Je to do značné míry jeho vina, že k rozpuštění vůbec vyzval,“ spojil docent současnou krizi s událostmi června 2024, kdy Macron v reakci na porážku ve volbách do Evropského parlamentu rozpustil Národní shromáždění a vyhlásil nové volby.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Je podle vás prezident Macron hlavním viníkem současné politické krize ve Francii?
autor: Alena Kratochvílová
VonRupp_635476837292244334.jpg&id=25946)
