V prvních dvou letech byla pětikoaliční vláda velmi stabilní, a to i přes některé závažné kauzy jedné ze stran, jako Dozimetr, který zasáhl několik členů hnutí STAN. Podle Neffa to bylo zejména tím, že stále fungoval spojovací princip Antibabiš. „V první půlce volebního období bývala Fialova vláda chválena za to, jak pěkně drží pohromadě. Vysvětlení bylo jasné od samého vzniku vlády o pěti koaličních členech: její program byl Antibabiš, s Babišem stála a padala, Babiš chodil okolo s peškem a v sevření strachu houfec dobře držel,“ tvrdí Neff.

Jenže tato soudržnost se pomalu stává minulostí s tím, jak se blíží volby, ve kterých si jednotlivé strany musejí znovu kolíkovat hřiště, přičemž o některé strany je to boj o holý život ve Sněmovně. „Po půlroce je soudržnost pryč. Možná taky s pohledem na preference je třeba se uchýlit k zásadě ‚zachraň se, kdo můžeš‘. Lidovci se v příštích volbách dostanou do Parlamentu jen ve Fialově batohu a také TOP 09 má nosní dírky v úrovni hladiny. Slovo leadership neboli schopnost vésti (slovo ‚vůdce‘ má u nás pořád ještě nepříjemné konotace) bývá užíváno v sousedství slova nedostatek. Najednou je plno vůdců nižší kategorie, o to agilnějších,“ píše Neff v komentáři na serveru Neviditelnypes.lidovky.cz.

Nejagilnější je v tomto předvolebním boji zatím hnutí STAN a jeho šéf Vít Rakušan. „Vít Rakušan nasadil politiku ‚bez kompromisů‘, aby prosadil STAN jako silnou neuhýbavou formaci. A jde to ráz na ráz, Rakušan roztroubí úmysl vykoupit soukromý podíl ČEZ a týden na to ministr Dvořák (ano, STAN má ministra pro evropské záležitosti) jmenuje Petra Zahradníka zmocněncem pro otázky eura,“ vypočítává Neff události posledních dní, které vyvolaly ve vládě nebývalé pnutí.