Jiří Wolf v rozhovoru pro server První zprávy.cz znechuceně zmínil, že Václav Havel o svém podobně slavném konci, tedy pohřbu, který proběhl koncem roku, často mluvíval. Tvrdíval prý, že se vidí, jak ho povezou na lafetě a jak se na to těší. "To byl jeho sen, byl to těžký megaloman,“ řekl k tomu bývalý politický vězeň Wolf.

"V tu dobu, když byla amnestie vyhlášena, bylo propuštěno dohromady asi 16 politických vězňů a dva nebo tři tam zůstali, které jsme ještě my dohledávali a propouštěli. Ale ve světě uvěřili tomu, že to bylo 23 tisíc politických vězňů. Naše země se tím ve světě velmi rehabilitovala. Najednou tu byl odboj, i když ve skutečnosti to byla vždy hrstka, v podstatě 500 lidí, kteří se stále točili v kriminálech - já třikrát, Petr Cibulka taky třikrát a tak dále. A najednou se objevilo číslo 23 tisíc. Národ se tím morálně rehabilitoval, protože vznikl dojem, že se tu s komunisty nekolaborovalo," zmínil.

Když prý před deseti lety ještě pracoval na pobočce Amnesty International a hledalo se, kdo by měl být navržen na symbolickou cenu za lidská práva, nepochodil se svým návrhem.

"Havel už měl tehdy spoustu doktorátů a já jsem říkal - Pavel Wonka (1953-1988, disident, politický vězeň, poslední, který zemřel ve vězení - pozn. red.) nedostal nic, ten zemřel za svoji pravdu, byl to vlastně bojovník za lidská, politická práva. Já bych to dal jemu. A oni mi na to řekli: Pavlovi Wonkovi ne, protože on není známý. Musíme to dát někomu, kdo je známý a to je Václav Havel. Protože my se tím musíme zviditelnit. Stejným způsobem se pak chtěly zviditelnit všechny ty univerzity tím, že mu dávaly všemožné doktoráty, a další různé instituce, které mu dávaly ceny a podobně. Říkám tomu politická korupce. Jestliže dávám někomu vyznamenání jen proto, abych se tím proslavil a zviditelnil, tak to už přece není pro zásluhy. A jak přibývalo lidí a institucí, které se tou osobu zviditelňovaly, tak tím stoupala cena Václava Havla strmě vzhůru. Oni z něho vlastně uměle udělali ikonu," řekl také Wolf.

Rok 1989? Plně v režii StB

Ke změně režimu v roce 1989 pak řekl, že byl plně v režii StB.  „Jsem na sto procent přesvědčen, že Havel spolupracoval s vojenskou rozvědkou GRU….Plakáty, ty velikánské portréty s Havlem, ty tiskla státní bezpečnost…A heslo o pravdě a lásce? To řekl indický filosof Gándhí, Havel to jen ukradl, ale nikdy neřekl pravdu, že to nepochází z něho. Vydával to za svůj rozum, za svou velkou filosofii. Ale vzdělaní lidé, kteří znají něco o Indii, to věděli."

Prý se diví, že Lech Walesa, který měl daleko větší zásluhy za rozpad komunismu v Evropě - za což dostal Nobelovu cenu za mír - nedosáhl nikdy takové slávy, jako Václav Havel. O tu se podle něj Havlovi postaral Římský klub, jehož byl Václav Havel členem.

Nejen události 17. listopadu byly oganizovány státní bezpečností, ale vůbec i celý další vývoj - Občanské fórum a podobně.

„Celé OF byli agenti státní bezpečnosti. Ministři byli estébáci, velvyslanci byli estébáci. Nejhorší na tom je, že dnes to ještě o lidech, kteří dělali revoluci, nevíme - myslím to, že byli skutečně agenti ruské vojenské rozvědky GRU, která to tady připravovala. Spousta materiálů byla totiž odvezena do Moskvy. Ale až se po dvaceti třiceti letech otevřou archivy, ukáže se to. Už to ale pro běžné lidi nebude zajímavé, spousta těch agentů bude zajímat jen historiky,“ pronesl také bývalý disident pro První zprávy.cz.

Je přesvědčen, že si StB našla Havla sama. „Našli si člověka, který byl alkoholik, který byl ještě ke všemu více na chlapečky (to byl třeba taky kamarád Havla Ivan Jirous) a pak člověk, který byl naprosto zbabělý a byl schopen kompromisů. Havel za pár facek řekl při výslechu všechno, byla to taková třasořitka, slečinka," doplnil Wolf s tím, že to vše řekl prý Havel na sebe sám.