Přesto je to něco, čeho se zdejší obyvatelé, kteří v referendu o hlubinném úložišti řekli NE, velmi obávají. Zvláště poté, co se před pár dny vyjádřil ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner: „Nedovedu si představit, že by se to silové řešení mělo použít jako první. Pokud ale budete, páni starostové, zatvrzele proti, tak osm z vás bude mít štěstí, že jste si nevybrali toho černého Petra. Ale ti, kteří ho budou mít, tak se pak také může stát, že ten stát to udělá bez kompenzací.“

Proč se právě teď řeší ukládání vyhořelého jaderného paliva? O jaké množství jde a jak dlouho a kde se dosud hromadilo?

Tento problém se neřeší „právě teď“, ale již více než dvacet let. Strategie nakládání s vyhořelým jaderným palivem je podrobně popsána v „Koncepci nakládání s radioaktivními materiály a vyhořelým jaderným palivem“. Aktualizaci tohoto oficiálního materiálu schválila vláda ČR v závěru loňského roku a je dostupný na internetu, kde můžete nalézt detailní informace.

V ČR je klíčovým problémem vyhořelé jaderné palivo z provozu jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Jeho objem se odhaduje za celou dobu provozu na více než 9 000 tun (toto číslo počítá s dostavbou dalších tří bloků JE na území ČR, samozřejmě může být i nižší).

Nebylo by efektivnější ještě pár let počkat, než budou zkušenosti z jiných zemí nebo než se najde způsob dalšího zpracování těchto odpadů? Aby se pak toto ničení krajiny a poškozování života tamních občanů neukázalo jako zbytečné...

Právě kvůli potenciálnímu technologickému pokroku se hlubinné úložiště začne stavět až v roce 2050 a v provozu bude od roku 2065. Je zde tedy dostatečná časová rezerva. Chceme být zodpovědní a být připraveni s předstihem. Proto hledání nejvhodnější lokality běží již nyní.

Již v současné době existuje technologie přepracování vyhořelého paliva. Ale toto řešení je velmi drahé. Navíc i po přepracování zůstane nutnost část radioaktivního odpadu, který je nutné uložit, oddělit od životního prostředí. Takže ani přepracování problém neřeší. Objem nebezpečného materiálu se pouze zmenší.

Úvahy o ukládání pod mořské dno narazily na Londýnskou konvenci, která to zakazuje, protože by se obtížně prokazovalo, že nemůže dojít ke kontaminaci mořské vody a vodních organismů, vystřelování odpadů do mimozemského prostoru je prý neetické a nebezpečné. Není ukládání pod zem poblíž lidských sídel také nebezpečné a neetické?

Sama jistě cítíte, že ukládání do moře nebo vystřelování do vesmíru zavání mimořádným hazardem. Hlubinné úložiště je všeobecně považováno za dlouhodobě nejbezpečnější variantu oddělení radioaktivních látek od životního prostředí nejen člověka, ale i ostatních živých organismů.

Ministr životního prostředí Richard Brabec si podle svých slov neumí představit, že by úložiště bylo v lokalitě, kde budou masivní protesty místních obyvatel. Které lokality by tak zůstávaly ve hře?

V současné době je stále ve hře devět lokalit. Zhruba do konce letošního roku je úkolem správy zúžit na základě analýz seznam na čtyři lokality. S prohlášením pana ministra se ztotožňujeme. Ostatně právě kvůli vyššímu zapojení obcí do rozhodovacího procesu připravuje meziresortní expertní skupina speciální zákon.

Co bude přesně řešit?

Jde o zvláštní zákon o zapojení obcí do výběru lokality pro hlubinné úložiště. Návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru lokality hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů najdete pod č. j. 1397/16 – zasedání vlády ČR.

(Celé znění návrhu najdete zde. O jeho účelu stručně píšeme pod čarou* na konci tohoto rozhovoru. Pozn. red.)

Co lidem nabízíte jako kompenzaci? Jaké například typy pracovních míst budou nabízeny a na jak dlouho?

Příprava, výstavba a samotný provoz úložiště přinesou do regionu významnou poptávku po pracovních silách, a přispějí tak ke snížení nezaměstnanosti. A to v řádu minimálně desítek let.

Půjde jen o odborné a manuální práce, nebo zde najdou uplatnění i jiné skupiny obyvatelstva, které v regionu hledají práci hůře: ženy s dětmi a podobně?

Potřeba pracovních sil se bude odvíjet od životního cyklu úložiště. Lze očekávat postupné zvyšování počtu pracovních míst od průzkumné fáze, budování podzemní laboratoře přes výstavbu úložiště až po maximum v době zhruba 90 let plného provozu úložiště. V počátečních fázích se počítá s využitím lokálních pracovníků zhruba na úrovni dvaceti procent, ale po zahájení provozu úložiště to může být až osmdesát procent. To znamená, že by úložiště v dané lokalitě mohlo v průběhu výstavby poskytnout zaměstnání až 200 místním lidem, a při plném provozu by dokonce mohlo zaměstnat až 300 lidí z okolí.

Kromě primární zaměstnanosti přímo na úložišti (hornická činnost, obsluha a údržba provozovaných zařízení, technické a administrativní činnosti, ostraha objektu a podobně) přitom bude podpořena i takzvaná sekundární zaměstnanost, například v segmentech stravovacích a ubytovacích služeb, školství či v oblasti výstavby nových bytů.

Je to myšleno tak, že se počítá, že by se za prací na úložišti stěhovali  do okolí lokality natrvalo lidé odjinud? „Zaměstnanost ve školství“ – například by se vybudovala mateřská škola?

Předpokládáme, že výstavba hlubinného úložiště může obecně přinést pozitivní ekonomické  efekty pro lokalitu – zaměstnanost, rozvoj služeb, investice, infrastrukturu. Samotná výstavba se však začne realizovat pravděpodobně až v roce 2050, nelze tedy být více konkrétní v roce 2018.

Proč by měli místní akceptovat či tolerovat, že budou žít u úložiště atomového odpadu? Příspěvky obcím se již dnes jeví jako nedostačující – lidé samotní to příliš nepociťují, o využití obecních peněz rozhoduje velmi omezený počet lidí, ale například hodnota pozemků a rodinných domů, pokud by klesla, se dotkne bohužel právě konkrétních lidí, rodin, které přijdou o domov... Kde mají zaručené nějaké kompenzace?

Model finančních příspěvků do obecních rozpočtů nám připadá jako spravedlivý a efektivní. Může být samozřejmě realizován různými cestami – přímé dotace, daně a podobně.

Jakákoli individualizace kompenzací by byla nepochybně velmi administrativně náročná.

Na svých stránkách píšete, že další umístění odpadů „nesmí negativně ovlivňovat člověka a životní prostředí“. Jak se tedy na seznam mohla dostat například Čertovka u Lubence v Ústeckém kraji, který je mimo jiné zasažený na severu již dost psychologicky, socioekonomicky i devastací kvůli těžbě uhlí?

Všechny lokality byly na seznam zařazeny zejména kvůli jejich geologickým charakteristikám.

Mluvíte o diskusi s lidmi. Víte, jak dopadlo referendum v Lubenci v roce 2012? Jednoznačná většina byla proti. Jak se stavíte k takto vyjádřené vůli lidí?

Ano, víme, jak dopadla referenda nejen v Lubenci, ale i v dalších lokalitách. Názory a postoje obyvatel v lokalitách jsou jedním z mnoha faktorů, které při hledání umístění hlubinného úložiště sledujeme. V nejbližší době uskutečníme v jednotlivých oblastech dotazníková šetření týkající se právě postojů místních.

(Výzkum veřejného mínění se podle zjištění redakce má uskutečnit vždy na vzorku 300 osob z dané lokality, uskuteční jej Centrum výzkumu veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd a zahrne více než 50 obcí. První vlna 12. a 13. května – Čihadlo, Magdaléna, Hrádek, druhá vlna 26. a 27. května – Čertovka, EDU-západ, ETE-jih, třetí vlna 9. a 10. června – Kraví hora, Horka, Březový potok.)

Když se bavíme o Čertovce – ta leží v chráněném území, v přírodním parku Horní Střela a nachází se na něm také chráněná přírodní rezervace Blatenský svah a řada dalších cenných území z hlediska ochrany přírody, nadregionální biocentra, velmi cenná vegetace (ohrožené druhy rostlin) se dochovala na izolovaných čedičových kupách a podobně. Žije zde velmi ohrožený mlok skvrnitý, mnoho druhů sov a podobně, nehledě na ochranu lesů se zachovanými původními listnatými dřevinami, s 200 a více let starými stromy... Oblast je mimo jiné turisticky hojně navštěvována, v přírodním parku se nacházejí významné chráněné kulturní a historické památky, ke kterým patří například nedaleký zámek v Rabštejně nad Střelou. Jsou to důležité a nezanedbatelné informace, které budou mít na výběr či vyloučení lokality vliv?

Každá potenciální lokalita je hodnocena podle desítek kritérií. I vámi jmenované aspekty bereme v úvahu.

V některých částech republiky se třeba „jen“ kvůli křečkovi polnímu na spoustu let zbrzdí výstavba dálnice, kterou si přitom obyvatelé přejí kvůli odklonu dopravy z obcí. Je vůbec reálné prosadit stavbu na území s chráněnými parky?

Projekt hlubinného úložiště, bez ohledu na to, ve které lokalitě se nakonec realizuje, projde stejným hodnocením jako kterákoli jiná významná stavba. To znamená, že mimo jiné bude muset získat stavební povolení a stejně tak projde hodnocením z hlediska vlivu na životní prostředí. Pokud příslušná zákonná povolení nezíská, pak nebude možné jej zahájit.