Na jedné straně stojí právo vlastníka soukromé televize prezentovat určitý názor. Na straně druhé ústavní apel, že masová média nemají být využita toliko k prezentaci vlastního názoru, protože jejich vliv přesahuje práva jednotlivce se soukromou společností.

„Existuje tedy fundamentální konflikt mezi ekonomickou podstatou médií jako předmětu vlastnictví a sociální a politickou rolí, kterou mají média hrát. Neboli mezi korporátním, soukromým vlastnictvím médií a demokratickými principy, kterým mají média sloužit,“ píše na úvod advokát a pedagog.

Podstatné podle autora je, že televize nesmí porušovat zákon, jenž praví, že nesmějí být vysílány nepravdivé nebo nerelevantní informace. Pokud by vedení televize požadovalo něco takového, znamenalo by to porušení zákona. Faktem ovšem také je, že za konečný obsah vysílání nese odpovědnost provozovatel. Ten se opírá o práci autonomních redakcí.

„Provozovatel vysílání se mimo jiné standardně člení na jednotlivé redakce, které tvoří obsah vysílání. Tyto redakce bývají autonomní, byť editoriální politiku určuje sám provozovatel televizního vysílání, a v tom je limitován pouze zákonem. Jde však o autonomii redakce, nikoli o autonomii redaktorskou. Vedoucí pracovníci mají za tímto účelem povinnosti vyloučit vnější vlivy, jimiž by mohly být ovlivněny zařazení, pořadí nebo obsah informací ve vysílání, nemohou však vyloučit vliv svůj vlastní, ke kterému jsou navíc povinováni,“ zdůrazňuje Rozehnal.

Celý text najdete zde.

,,Zásada objektivity a vyváženosti se týká informací samotných a nikoli kritických hodnocení těchto informací zpravidla označovaných jako komentáře. Pokud tedy televize Prima dodržela zásady objektivity a vyváženosti informací o imigrantech a připojila svůj komentář, který skutečnosti vyplývající z těchto informací zhodnotil jako hrozivé, problematické a krizové, nejedná se o porušení povinností vysílatele, ale o vyjádření jeho editoriální politiky, k jejímuž vyjádření má plné právo," sumarizuje odborný advokát své stanovisko.