„Byli jsme dlouhou dobu zvyklí na to, že kyberprostor je imunizován od veškeré právní regulace. Jakákoliv jeho regulace je vnímána velmi negativně jako jedna z věcí, která omezuje svobodu člověka. Ale on musí mít nějaká pravidla, i pravidla právní. Proto se setkáváme s tím, že jsou čím dál více tyto pravidla uplatňována. Někdy to vyvolává údiv nebo relativně vzrušené reakce, ale je to naprosto přirozené, že se zde nějaká pravidla aplikují,“ uvedl na úvod Rozehnal.

Bez hranic – ve všem?

„Zatímco právo je založeno na teritorialitě, digitální kyberprostor je v zásadě exteritoriální, ten žádné hranice nemá. Z tohoto důvodu vidíme, že může být zasaženo do lidské důstojnosti serverem, který je provozován kupříkladu v Austrálii. Ta důstojnost se třeba týká ruské osoby, která podniká ve Spojených státech. Nastává mnoho otázek, kde je například možné uplatnit náhradu škody. Druhá věc je, že se zdálo, že kyberprostor povede k výrazné demokratizaci mediálního prostředí. Zatímco tradiční média jsou vysoce elitářská a pouze relativně úzké skupině osob je umožněno, aby do nich měla přístup, aby prostřednictvím těchto médiích mohla šířit své názory, tak digitální média jsou vysoce plebejská,“ konstatoval právník a  pokračoval. „Relativně bez vysoké námahy může své názory šířit velké množství osob a dokonce od toho velkého množství osob můžeme přijímat reakce na naše názory. Zdálo by se, že od dob Řecka, kde existovala poměrně malá polis, se demokratického, komunitního, občanského života mohou zúčastnit více méně všichni. Realita je ale jiná. Zatímco bychom čekali vyšší míru demokracie, tak jsme svědky pouze toho, že internetem a sociálními médii se valí celá řada špíny, osobnostních útoků, rasistických a xenofobních a co vyvolává v posledních letech velké znepokojení, takzvané fake news, které mohou být nástrojem i určité propagandy“.

„Tady vidíme, že ten původně demokratizační nádech digitálních médií se nám vlastně zcela vytratil,“ pokračoval docent Rozehnal. Zatím u klasických médií na celém světě dochází k vysoké koncentraci mediálního vlastnictví. Ta podle něj vede ke snížení pestrosti, palety názorů, které jsou médii vyjadřovány. „Zdálo se, že internet, kyberprostor a digitální média budou vlastně jejich pravým řešením. To z důvodu, že produkce obsahu může být relativně levná a šíření obsahu je téměř zadarmo. Jaká je realita? Na celém světě se vytvořil model, který je nefunkční a mimořádně monopolistický. Je ovládán dvěma velkými společnostmi, Facebookem a Googlem, kteří pobírají 85 až 90 procent všech reklamních příjmů,“ uvedl Rozehnal šokující číslo. „Reklamní trh u digitálních médií nefunguje tak jako u médií tradičních, kde se příjmy rozpočítávají podle sledovanosti, čtenosti. Máme situaci, že zhruba deset největších serverů bere takřka vše a na ostatní, nejen zpravodajské servery, zůstávají nepodstatné zbytky. To vede k tomu, že internetová digitální žurnalistika, která by mohla být nezávislá, pravým oponentem k vysoce koncentrované žurnalistice tradičních médií, nemá prostor na svůj rozvoj. Když se v ČR podíváme na deset nejčtenějších a nejnavštěvovanějších webů, tak vidíme, že jsou to pouze weby, které jsou připojeny k velkým nakladatelským domům“.