Generální advokátka Eleanor Sharpstonová ve zdůvodnění mimo jiné uvedla, že nová směrnice neporušuje vlastnické právo, jelikož toto právo může být ve veřejném zájmu a za podmínek stanovených zákonem omezeno. V unijním právu podle ní navíc neexistuje žádné základní právo držet zbraň.

Sharpstonová rovněž zdůraznila, že po teroristických útocích v Evropě v roce 2015 bylo pravděpodobné, že členské státy přijmou rozdílná vnitrostátní ochranná opatření ohledně palných zbraní. Podle ní bylo proto nutné, aby EU přijala jednotnou legislativu, která na unijní úrovni zvýší bezpečnost a zároveň nenaruší unijní zásadu volného pohybu zboží, v tomto případě palných zbraní.

Advokátka rovněž ve svém zdůvodnění uvedla, že EU při přijímání zpřísnění dřívější směrnice byla v naléhavé situaci a musela urychleně řešit výzvy vyplývající z teroristických útoků v Evropě v roce 2015.

Úpravu zakazující některé poloautomatické zbraně či zásobníky schválily země EU i europarlament předloni, návrh získal podporu většiny unijních zemí a drtivé většiny europoslanců. Česko, podporované v tomto sporu Maďarskem a Polskem, zpochybňuje způsob přijetí této novely dřívější směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní. Některá její ustanovení nejsou dostatečně přesná a zřejmá a neumožňují majitelům zbraní znát jejich práva a povinnosti, tvrdí mimo jiné žaloba.

ČR měla směrnici EU zpřísňující kontrolu nad palnými zbraněmi zavést do svého právního řádu do loňského září, což ale podobně jako řada dalších členských států Unie nestihla. V ČR by se změny dotkly téměř všech asi 300 000 držitelů zbrojních průkazů a také držitelů znehodnocených zbraní nebo zásobníků, které zatím nepodléhají evidenci.