Think-tank Evropská rada pro zahraniční vztahy vydal nový průzkum ohledně názorů Evropanů v celkem dvanácti členských zemích na fungování Evropské unie. Celý průzkum je velmi obsáhlý. Jeho autorka, Jana Puglierinová z něj však vypíchla hned několik zajímavostí, kterých by si špičky Evropské unie měly všimnout.

Sama Puglierinová říká, že obrázek je chmurný. „Po patnácti měsících covidové pandemie se důvěra Evropanů v Evropskou unii zhroutila. A to i mezi mainstreamovými voliči ve Francii, Německu a Itálii,“ řekla a poukázala na to, že i v dosti prounijním Německu si nyní 33 % lidí, tedy celá jedna třetina myslí, že integrace, tedy sjednocování institucí v Evropské unii zašla moc daleko.

Na evropskou integraci se výzkumníci ptali v dubnu minulého roku a také letošního. Jak je z grafu vidět, v osmi zemích si po roce více respondentů myslí, že sjednocování EU nebylo jen dost, ale příliš. Jen v jedné počet lidí, kteří by integraci nechtěli, poklesl.

Průzkum ECFR, otázka: „S ohledem na evropskou reakci na covidovou krizi věříte, že unijní integrace zašla příliš daleko?“
Pouze pozitivní odpovědi

Jak už německá odbornice na bezpečnostní politiku poukázala, třetina Němců se podle průzkumu domnívá, že se sjednocovalo až moc. Ohromující pro ni není asi zdaleka jen číslo, ale také skok. To, jak se EU při pandemii chovala, totiž k tomuto názoru přimělo 10 % Němců ve srovnání s úrovní z roku 2020, kdy ještě EU nenakupovala a nedistribuovala vakcíny. A Němci tak vedou tabulku zemí, ve kterých průzkum probíhal (v Česku nikoliv – pozn. red.).

Realativně vysoká míra nechuti k integraci je také v Rakousku. Ale počet odpůrců integrace narostl i v další zakládající zemi EU, Francii. Nejmenší odpor k integraci je v Portugalsku, kde sice narostl, přesto ale stále nepřekročil desetiprocentní hranici. Jedinou zemí, kde by se po pandemii lidé chtěli více integrovat do Evropské unie, je Bulharsko. Před pandemií byl proti sjednocování každý pátý, nyní je to přibližně každý osmý.

Puglierinová si však nezoufá. „Ještě je naděje! Většina v evropských zemích stále věří ve smysl kooperace na úrovni EU. Rozlišují mezi současnými institucemi a vírou v projekt. A stále považují členství v EU za dobrou věc,“ říká. Nicméně čísla, která u svého příspěvku zveřejnila, zas tak optimistická nejsou, byť příznivci EU ve všech převažují nad odpůrci.

Průzkum ECFR, otázka: „Obecně vzato, myslíte si, že členství v EU je pro vaši zemi dobré nebo špatné?“

V celkem pěti zemích totiž ti, kteří považují členství v EU za pozitivní, netvoří ani 50 % (na grafu modrou barvou). Nejméně spokojení se členstvím v EU jsou Francouzi. Pouze 11 % francouzských respondentů uvedlo, že členství v EU je něco „velmi dobrého“. 27 % ho považuje jen za dobré, 29 % ani za dobré, ani za špatné. Naopak více než pětina Francouzů považuje členství v EU za něco neblahého.

Hned za Francií je ve skepticismu k unii Německo. Tam dle průzkumu považuje EU za přínosnou dohromady 46 % obyvatel, naopak 20 % si myslí, že členství Německu škodí. Až čtvrtina Němců si myslí, že členství není ani pozitivní, ani negativní. Nejvíce euroskeptiků je ve Švédsku, celkem 24 %, nicméně 49 % Švédů považuje EU za přínosnou. Velice podobně jako Německo je na tom Itálie.

Nejzapálenější pro EU jsou Portugalci. Až 27 % si je jistých, že členství v EU je velmi pozitvní, dalších 46 % má za to, že je „jen“ pozitivní. V Portugalsku je také nejméně těch, kteří si myslí, že členství není pro zemi prospěšné. O benefitech EU je přesvědčeno také 65 % Poláků a 56 % Maďarů.

But there is still hope! European majorities in nearly all countries still believe in the value of cooperating at the EU level. They distinguish between current institutions and belief in the project. And they still see it as a good thing to be member of the EU. pic.twitter.com/wd2JddxM76

— Jana Puglierin (@jana_puglierin) June 9, 2021