Server První zprávy připomíná Střížovu nelichotivou minulost v době, kdy se stále hlasitěji spekuluje o jeho povýšení na post nejvyššího státního zástupce. Za zmínku stojí zejména jeho činy z pozdních 80. let, kdy se mu přezdívalo „Rudá smrt z Olomouce“. Stříž měl prý tehdy žádat tvrdé tresty pro mladíky na vojně, kteří nestihli nástup na posádku, protáhli si o hodinu vycházku nebo jinak zcela nevýznamně porušili tehdejší předpisy.

„Stříž se tak jeví jako následovník politováníhodné komunistické prokurátorky Polednové-Brožové, která poslala v roce 1950 na šibenici Miladu Horákovou,“ prohlásil historik Petr Úpický s tím, že Stříž za všech okolností hledal možnosti co nejpřísnějších trestů. Rozlišoval při tom, zda se jedná o spolustraníky, nebo protistátní živly. Pro členy strany měl vždy hledat tresty na nejspodnější hranici, zatímco v opačném případě měl Stříž žádat maximální možné tresty, které nakonec ani komunistický soud neudělil.

„Postupoval jsem vždy v souladu s platným právem a judikaturou,“ řekl před lety na tato zjištění Stříž. Již po revoluci byl jako státní zástupce zapleten také do kauzy Masokombinátu Písek, která je nejdéle trvající kauzou v českých dějinách. Stříž měl tehdy pomoci na svobodu Tomáši Linhartovi, který byl v podsvětí znám jako „Anděl smrti“.

Linhart totiž nebyl odsouzen kvůli úřední chybě, kdy dovolání k Nejvyššímu soudu nepodepsal tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, ale právě Igor Stříž, který k tomu nebyl oprávněn. Dovolání se proto stalo bezcenným kusem papíru, a Linhart je tak stále na svobodě a jeho kauza není ani po desetiletích uzavřena.