Podle něj je třeba se podívat na vazby šéfa Nočních vlků. „Vazby na Kreml, zejména na prezidenta Putina, jsou tam zjevné. Jejich angažmá na Krymu a na konfliktu na jihovýchodě Ukrajiny byl jeden z důvodů, proč pan Zaldostanov, ten jejich šéf, byl dán na sankční seznam USA, Kanady a EU. Má to tu politickou rovinu zcela zjevnou,“ uvedl Riegl.

Celé video je ZDE

Drtinovou také zajímalo, zda se máme Nočních vlků skutečně bát a zda nejsou reakce na jejich cestu přehnané. „Jedná se o motorkářský gang, ty jsou po celém světě známé, že se zapojují do kriminálních aktivit. Z hlediska běžné bezpečnosti asi nějaké obavy jsou na místě. Z politického hlediska bych to viděl jako snahu Moskvy ukázat Západu svaly, že když bude určitá podpora a zájem, tak ti jejich představitelé dojedou až do Berlína a tam budou adorovat bývalý Sovětský svaz. V tomhletom je to opravdu problematické,“ konstatoval Riegl.

Polsko má právo neudělit vízum tomu, komu uzná za vhodné

Poláci nechtějí Noční vlky pustit na své území, což Moskva označila za mimořádně cynické a zlomyslné gesto. „Nebylo by lepší je pustit do evropských zemí, nechat je oslavit vítězství Sovětů ve druhé světové válce a nedávat tomu takový význam a takový mediální prostor?“ zajímalo moderátorku. „Záleží na tom, jak na to nahlížíte. Jestli to vidíte jako čistou snahu uctít památku padlých, nebo zda to vidíte jako součást projekce ruské politické moci mimo své hranice. Já bych se klonil spíš k tomu druhému. I z hlediska toho, jak Moskva intervenuje za jejich práva volného pohybu. Na druhé straně Polsko má velice citlivé zkušenosti se snahou Ruska projektovat svoji moc mimo své mezinárodně uznané hranice a samozřejmě je to určité odvetné opatření,“ řekl Riegl a vyjádřil pochopení pro právo polského vedení neudělit vízum tomu, komu uzná za vhodné.

Existuje výlučná sféra vlivu Ruska?

Ohledně nebezpečně blízkých průletů ruských letadel u letadel nebo lodí NATO Riegl prohlásil, že v této věci jsou státy NATO spíše v defenzivě. „Například rétorika vůči Švédsku, kdy vzkaz ruského ministra zahraničí Lavrova byl velmi ostrý vůči případnému členství Švédska v NATO. A my si musíme uvědomit, jestli Ruská federace v dnešní době přistoupila na princip, že každý mezinárodně uznaný stát má právo si rozhodovat o svém osudu, včetně zahraničně politické orientace, či existuje nějaká výlučná sféra vlivu Ruska, kde to za něj činí Moskva.“

Drtinová ale poukázala na to, že při vstupu Česka a dalších nově přistupujících států do NATO došlo k nepsané dohodě, že už se NATO na východ rozšiřovat nebude. Riegl uvedl, že „není prokázáno, že by byl jednoznačný závazek dalšího nerozšiřování NATO“.

Rusko může vnímat NATO jako agresivní pakt

Moderátorka nicméně upozornila, že existují pokusy Západu o další rozšiřování NATO na východ. „Nejsou proto reakce Ruska pochopitelné?“ zajímalo ji.

„Pakliže se podíváme na práce George Friedmanna, tak upozorňuje na to, že chování Ruska, které je bezpochyby agresivní vůči sousedům, může být perspektivou Moskvy vnímáno jako obranný akt, kdy Ruská federace podle Friedmanna vnímá NATO jako agresivní pakt, přestože NATO je pakt, který má za cíl kolektivní ochranu členských států. Ale pravda je, že NATO se vůči Rusku nechová agresivně,“ uvedl Riegl. Upozornil také na to, že jednotlivé členské státy, a to včetně Pobaltí, které dříve byly integrální součástí Sovětského svazu, projevily přání vstoupit do NATO. „Možná by mělo být vnímáno i v Moskvě, že její přitažlivost není úplně vysoká,“ dodal.