„Do vězení nastoupím, až budou politici respektovat zákony a Ústavu České republiky. Naši politici se domnívají, podobně jako panstvo v pozdní fázi feudalismu, že mají jen práva, výsady a privilegia, ale žádné povinnosti a závazky vůči obyvatelům této země. Mnohokrát prokázali své pohrdání zákony. Příkladů je mnoho. Jeden z nich je účelové pozměnění volebního zákona, které umožnilo pětikoalici převzít moc,“ napsal médiím zakladatel takzvané Holešovské výzvy a člen tvrdého jádra dnešního protivládního aktivismu Jaroslav Popelka. Byl odsouzen na dva měsíce za mříže, ale rozhodl se skrývat.

Popelkovy námitky

Jeho stanovisku k pokusu o uvěznění předchází nadtitulek „Popelka zahodil mobil a zmizel v lesích Vysočiny nebo Bílých Karpat“. V samotném vyjádření ještě dodává, že v době covidu tehdejší vláda drze a vyzývavě zaváděla stále znovu opatření, která soudy různých stupňů označily za nezákonná a protiústavní a zrušily je. K nejzávažnějšímu případu pošlapání Ústavy podle něj však došlo při dělení Československa.

„Tehdy se dva pánové s přerostlými egy – Klaus a Mečiar – rozhodli, že navzdory přání většiny národa a Ústavě rozdělí společnou republiku. Přitom Ústava jasně deklarovala, že jediným možným způsobem, jak zrušit společný stát, je referendum. Sice se poté různými mazanými kličkami snažili dodat tomuto aktu zdání legitimity, to ale na podstatě věci nic nemění. Z hlediska zákona je rozdělení neplatné a Československo doposud existuje. Z toho lze analogicky odvodit, že současný režim je nezákonný a nejsme tedy povinni rozhodnutí jeho orgánů respektovat. Soudci, kteří nařídili mé uvěznění, jsou pouze soukromé osoby a není tedy nutno na jejich rozhodnutí brát zřetel,“ napsal dál ve stanovisku Popelka.

ParlamentnímListům.cz teprve nedávno 68letý aktivista odepsal, že nyní může komunikovat jen po mailu a k návrhu osobního setkání poslal dva roky staré video s názvem Možné řešení. V něm říká: „Jedno z mála možných je toto. Shromažďujme se vždy v neděli na centrálních náměstích našich měst. Až nás bude dostatečný počet, zvolme si nového prezidenta a svěřme mu silné pravomoci včetně té jmenovat ministry a řídit vládu. Toto není v rozporu s tradicemi evropské demokracie. V jedné z jejích kolébek, ve starověkém Římě v dobách republiky, bývalo pravidlem, když hrozilo nebezpečí, svěřit veškerou moc do rukou jednoho člověka. Staří Římané dobře věděli, že než by se v senátu demokraticky dohodli na způsobu obrany, barbaři by už dávno plenili město. Obrazně se dá říci, že naši zemi plení barbaři již dlouho...“

Popelkova odysea

Od protivládního aktivisty, který několik Popelkových demonstrací spoluorganizoval, Miroslava Kelnara jsme se dozvěděli, že měl jmenovaný nastoupit do věznice v Brně nejspíš už 11. července. Až poté však rozeslal redakcím své stanovisko a pak krátce komunikoval s ParlamentnímiListy.cz, než se nad ním slehla zem.

V roce 2023 byl odsouzen za podněcování k výtržnictví, kdy na jedné z demonstrací vyzýval dav ke stržení ukrajinské vlajky z budovy Národního muzea, k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců podmíněně a zákazu vstupu do Prahy na osmnáct měsíců. Popelka se pak ale zúčastnil několika demonstrací před Úřadem vlády, čímž zákaz porušil. ParlamentníListy.cz ho třeba nafotily, jak střílí prakem křepelčí vajíčka na zmíněnou ukrajinskou vlajku. Pokaždé ho odvedla policie a sepsala s ním protokol. 20. února 2024 si u Obvodního soudu pro Prahu 1 vyslechl od soudce Jana Kratiny prvoinstanční verdikt: „Odsuzuje se k trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců a zařazuje se do věznice s ostrahou.“ Odvolací pražský městský soud pak rozsudek potvrdil.

Popelka v letech 1975 až 1979 navštěvoval Fakultu strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, ale studium nedokončil. Roku 1988 se začal stavět stále víc a víc proti komunistickému režimu. Tiskl letáky, vyzýval k demonstracím a Komunistickou stranu Československa k demisi, držel hladovky, přátelil se s Petrem Cibulkou. Mezitím byl několikrát vězněn. Po listopadu 1989 vystudoval teologii a žurnalistiku v Olomouci a působil v několika redakcích menších časopisů a v politických uskupeních. V roce 2012 vyzýval k celostátnímu protestu a požadoval společenské a politické změny, což bylo zveřejněno v takzvané Holešovské výzvě. Na začátku roku sdělil ParlamentnímListům.cz v článku, že žije u Uherského Brodu.