Česko za vepřín v Letech na pietním místě sklízí léta kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí. K odstranění farmy několikrát vyzval také Evropský parlament. O odkupu a zbourání výkrmny diskutovalo několik vlád, cena ale nepadla nikdy. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že jeho kabinet by chtěl jednání s majiteli ze společnosti AGPI dotáhnout do konce.

Ministerstvo kultury nechalo vypracovat posudek o hodnotě pozemků, nemovitostí a technického vybavení výkrmny. Vlastní návrh má i firma. Ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD) původně mluvil o tom, že by dohoda s majiteli a vládní rozhodnutí mohly být do konce června. Mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková později uvedla, že by vláda mohla návrh postupu od resortu kultury dostat o letních prázdninách. Kdyby ho schválila, měly by následovat podpis kupní smlouvy, demolice výkrmny, zpracování projektu a výstavba památníku, upřesnila už dřív mluvčí.

Aktivisté se obávají, že jednání nepostupují kupředu a kabinet do voleb o výkupu vepřína nerozhodne. Hnutí před pár týdny vyzvalo politické strany, které mají na podzim šanci dostat se do sněmovny, aby požadavek na zbourání výkrmny podpořily.

„Snad všechny strany zareagovaly. Buď na akci vyšlou své zástupce, nebo pak na místě přečteme jejich prohlášení,“ uvedl Brož. Podle něj by do Letů měli přijet třeba ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), šéf Pirátů Ivan Bartoš či místopředsedové TOP 09 a Zelených. Účast přislíbili někteří poslanci z Česka i ciziny, europoslanci a velvyslanci několika zemí.

Podle vládní zprávy o stavu romské menšiny velkovýkrmna zabírá 95 procent území bývalého cikánského tábora. Protestovat chtějí v Letech romští i neromští aktivisté z Česka, Nizozemska, Irska, Maďarska, zemí bývalé Jugoslávie či Rumunska, uvedl Brož. Autobusy s účastníky z různých částí Evropy do Prahy přijížděly už dnes. Na místo v sobotu dorazí také Romové z ústeckých Předlic a z Krupky.

Sobotní program vyvrcholí večer v Praze v žižkovském komunitním centru Žižkostel společnou večeří a koncertem romských kapel.

Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1 308 Romů – mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.