Na 500 členů uskupení Ende Gelände, které za dnešními protesty stojí, nejprve vniklo do areálu lužického dolu Jänschwalde. „Protože politika selhává, prosadíme dnes odklon od uhelné energie sami, a to okamžitě,“ napsali aktivisté na twitteru. Německo zatím s ukončením těžby hnědého uhlí počítá v roce 2038.

Nevynechali ani železniční trať spojující důl Jänschwalde s nedalekou elektrárnou. I do té se následně část demonstrantů podle energetické společnosti Leag pokusila proniknout. Policie má na místě řadu jednotek. Leag výkon elektrárny snižuje na minimum, aby se připravila na hrozící nedostatek uhlí. Koncovým vlastníkem dolu i zdejší elektrárny je Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského.

Policie, která ke zvládnutí agresivní skupiny nasadila obušky, před vstupem do oblasti těžby varovala. Kdo tak učiní, vystavuje se podle ní ohrožení života. Aktivisté ale varování nevyslyšeli a pronikli dnes v počtu asi 500 i do dolu Welzow-Jih, který také patří EPH.

Po dni plném úspěšných akcí proti fosilnímu průmyslu zelený i zlatý finger odchází z obsazených dolů.

Během jediného dne se podařilo zablokovat 6 bodů uhelné infrastruktury ve dvou regionech!

Boj za klimatickou spravedlnost pokračuje!#EndeGelaende #KonecUhlí pic.twitter.com/yXG1QInjiG

— Limity jsme my (@LimityJsmeMy) November 30, 2019

Další skupina – podle aktivistů asi 1000 lidí – je také v dole Vereinigtes Schleenhein jižně od Lipska. Zdejší akce se účastní i Češi ze sdružení Limity jsme my. „Asi 300 lidí teď svačí pod rypadly,“ uvedl jeden z nich v nahrávce zveřejněné na twitteru. „Prošli v podstatě téměř všichni až na pár jedinců. Policie kladla odpor a vždycky ustoupila,“ řekl také.

„Všechny doly i elektrárny v místě vlastní český uhlobaron Daniel Křetínský, majitel druhé největší uhelné firmy v Evropě – Energetický a průmyslový holding (EPH). Právě na jeho devastující činnost chtějí Limity jsme my upozornit především,“ uvedlo hnutí dále, co je příčina jejich jednání.

Okamžité uzavření všech hnědouhelných dolů a v důsledku i uhelných elektráren požadují aktivisté s cílem přispět ke snížení emisí skleníkových plynů, které se výraznou měrou podílejí na globálním oteplování. Oblast energetiky je v Německu zodpovědná za 39 procent emisí oxidu uhličitého (CO₂), který je z hlediska klimatických změn nejdůležitějším skleníkovým plynem.

 ZAPNI ZVUK

Pozdrav a informace od účastníků přímé akce. #EndeGelaende #KonecUhlí #LimityJsmeMy pic.twitter.com/vlG8Itboft

— Limity jsme my (@LimityJsmeMy) November 30, 2019

Spolkové republice se zatím nedaří dodržovat vlastní klimatické cíle. Do roku 2020 chtěl Berlín snížit emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 o 40 procent. Do konce loňska ale klesly jen o 30,6 procenta, a dosažení 40 procent v příštím roce je považováno za vyloučené.