Říká se, že Češi jsou jedním z nejateističtějších národů v Evropě a snad i na světě. Teolog Tomáš Halík však upozorňuje, že to není pravda. Lidé už jen ve víře hledají něco jiného než před lety, už si nechodí splnit svou nedělní povinnost, ale skutečně se o víru zajímají. Svědčí o tom fakt, že ve svém kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze mívá pravidelně plno. Pravidelně má v kostele plno mladých lidí. Ale co přesně tyto mladé lidi k Halíkovi přivádí?

„Na salvátorském společenství oceňuji hlavně otevřenost všem lidem a také otevřenost myšlenkovou, celkovou pokrokovost a podporu kritického myšlení. Líbí se mi, že se zde podporuje živá víra, radostná a zároveň hluboká,“ říká například čtyřiadvacetiletá studentka pedagogiky Tereza Hradilová, která se u Salvátora, stejně jako další desítky mladých lidí, připravuje na křest.

Další mladé farníky přivedly k Salvátorovi Halíkovy knihy. Po jejich přečtení dospěli k názoru, že má i dnes smysl věřit v Krista a ve víře aktivně žít.

• Celý článek naleznete zde

Sám Halík k tomu dodává, že chce mladé lidi vést nejen k víře, ale také k aktivnímu občanskému životu. „Nevyhýbáme se v našem společenství debatě o společenských otázkách. Chceme vést mladé lidi k víře nejen promyšlené a intelektuálně poctivé, schopné se vyrovnávat se současnou kulturou, k víře spojené s hlubokou osobní spiritualitou, nýbrž i ke křesťanské angažovanosti v občanské společnosti,“ prozrazuje Halík.

Jedním dechem dodává, že dnešní mladé věřící už neuspokojují prázdné fráze a pokud snad někdo sáhne k tomu, že je bude strašit okolním zlým světem, dosáhne jen toho, že z kostela odejdou. Mají se na pozoru i před příliš konzervativními kněžími. Vadí jim prý jejich přístup k rozvodům nebo k homosexuálům. A vůbec nejhorší vliv mají skandály týkající se zneužívání dětí.

„Mladí lidé mají stále větší zájem o spiritualitu, meditace je zajímá víc než dogmata. Jsou kritičtí ke zkostnatělosti v církvi, odmítají strašení lidí apokalyptickými fantasmagoriemi. Jsou tolerantní k jiným církvím a náboženstvím, chtějí je poznat v přímém dialogu, z vlastní zkušenosti, nikoliv z karikatur,“ pravil Halík.