Albrightová ve své nové knize uvedla vlastní definici fašismu. Poukázala na to, že každá společnost je do určité míry rozdělená. Na fašismu je prý nebezpečné, že i docela malé trhliny prohlubují a zvětšují příkopy mezi skupinami lidí. „Fašistický vůdce se ztotožní jen s jednou ze skupin, se svým kmenem, na úkor ostatních, na úkor menšin – a to je velmi nebezpečné,“ dodáva s tím, že fašisté zásadně používají násilí.

V knize hovoří i o americkém prezidentovi Donaldu Trump, kterého za fašistu sice nepovažuje, ale fašistickým vůdcům se ale prý podobá v tom, že neuznává vládu práva. „Má sklon si myslet, že stojí nad zákonem. Fašistům se podobá také svým přesvědčením, že novináři a svobodná média jsou ‚nepřátelé lidu‘. Tím, že nerespektuje nezávislou soudní moc,“ řekla s tím, že do značné míry tím, jak vždy hledá obětního beránka; kdykoli se něco nepovede, může za to někdo jiný, jiná skupina.

Další fašistická metoda, kterou Trump používá, je podle Albrightové nálepkování lidí, kteří do země přicházejí, především muslimů a Mexičanů. „Označuje je za teroristy, drogové dealery a kdo ví co dalšího. Je to určitá kombinace autoritářství a fašismu. Netvrdím tedy, že Donald Trump je fašista, ale přináší s sebou dost tendencí, které mě hodně znervózňují,“ dodala.

Albrightová se už jako dítě stala uprchlíkem, a to rovnou před dvěma totalitními režimy. Dnes politici v mnoha zemích používají silnou protiimigrační rétoriku a mají s tím často u voličů úspěch. Něco takového podle svých slov odsuzuje. „Jsem tím zděšena. Sama jsem samozřejmě vděčný uprchlík, ale šokuje mě – a to je skutečně jediné slovo, které se tady hodí – chování vlád zemí střední a východní Evropy,“ zdůraznila s tím, že tyto země se v minulosti musely několikrát spolehnout na velkorysost ostatních států při přijímání běženců. „A teď samy naprosto svévolně odmítají jiné běžence přijmout,“ kroutí hlavou.