Někdejší šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a autorka knižní série o tzv. solárních baronech (podnikatelích těžících ze státem dotované solární energetiky) představila na tiskové konferenci v kavárně v centru Prahy činnosti svého neziskového institutu, Institutu Aleny Vitáskové (IAV).

Institut Aleny Vitáskové je zapsaným občanským spolkem, který ke svému financování nevyužívá žádných peněz z veřejných finančních prostředků či vypsaných grantů určených pro neziskové organizace.

Jak Vitásková během setkání, jehož se účastnilo odhadem pět desítek lidí, zdůraznila: celé financování instituce, které propůjčila své jméno, je postaveno na členských příspěvcích a darech soukromých osob.

Institut se zabývá ochranou lidských práv a svobod garantovaných dohodami, ke kterým Česká republika přitoupila, vysvětlila úvodem Vitásková.

Institut je řízen předsedkyní spolku, což je Vitásková. Institut nemá žádné zaměstnance, a tedy ani náklady na mzdy. Lidé, kteří pro něj pracují, tak činí jako dobrovolníci.  

Institut má podle toho, co naznačila Vitásková, i pomáhat konkrétním lidem, kteří se stali obětí nějaké nespravedlnosti.

Vitásková se od založení institutu věnovala sekci „porušování lidských práv“ v České republice. Vitásková podle svých slov „zahájila rozsáhlou analýzu společnosti“.

„Setkala jsem se s nespočetnou řadou lidí, představitelů spolků, a monitorovala, zda to, co se u nás děje, je jen nahodilé selhání jedince, či jde o systémové selhání,“ upřesnila Vitásková. „Seznámila jsem se s nesčetnou řadou lidí, kterým byl zničen život. Vyslechla jsem tolik bolesti a nářků, beznaděje a zoufalství,“ uvedla Vitásková. Velká část takto poškozených se podle ní bojí. Mnozí skončili na psychiatrii, spáchali sebevraždu nebo zemřeli.

Institut se v této sféře podle Vitáskové věnuje například oblastem selhání orgánů činných v trestním řízení, zatajování důkazů, vyrábění důkazů, nepravdivých tvrzení státních zástupců před soudem, nedodržování zákonů či jejich neznalosti. Rovněž se zabývá i „utrpením občanů a jejich rodin při vykonstruovaných trestních stíháních“. Zmínila i devastaci občanů a jejich rodin, kteří se do „výkonu trestu dostanou neoprávněně“.

„V oblasti obchodních sporů a zákonů jsme se věnovali například umělé likvidaci firem, předběžným opatřením finanční správy, vykonstruovaným insolvencím, exekucím. Nikdo si nemůže být jistý výkladem zákona. Zákony jsou pro tuneláře a šmejdy, zákony jsou děravé, tak aby mohly být zneužity soudy a státními zástupci,“ vysvětlila, jak to vidí.

Další oblastí zájmu institutu byly „podivné privatizace doprovázené trestnými činy“. Jako příklad uvedla někdejší šéfka ERÚ kauzy OKD a Mototechny. „Nikdy neprošetřeny,“ poznamenala.

Za rok činnosti prý Vitásková identifikovala řadu případů. Státní zástupci podle ní kauzy „zametají pod koberec“ a „jiné vyrábějí“.