Washington de facto svými činy také způsobuje to, že ze svých rozstřílených a rozbombardovaných bojišť vysílá do Evropy miliony válečných uprchlíků. „A při tom všem vyhlašuje, že si nemůže dovolit zřídit pro své občany takový systém sociálního zabezpečení a zdravotní péče, jaké už dnes jsou v téměř každé civilizované zemi,“ dodal. Přitom, jak uvádí, peníze na ně potřebné jdou právě do válek. Občané se však vlády neptají, co se válkami dosáhlo. „Podobné otázky nekladou ani média, ani Kongres, a velké spiknutí ticha se klene nad velkou zemí jako záhada, pro kterou vysvětlení hledáte, ale nenacházíte,“ dodává Roberts. 

Původní text ZDE.

„A tak jako nejpravděpodobnější odpověď na ni je nejspíš ta, že Američané stále ještě považují ony války za vládní odpověď na 11. září z roku 2001. I když to má samozřejmě háček. A to ten, že Afghánistán, Irák, Libye a Jemen nemají s 11. zářím nic společného. Mají ale muslimské obyvatelstvo a Bushovi ml. a presstitutkám se prostě podařilo vložit do amerických hlav mezi 11. září a muslimy rovnítko,“ pozastavil se P. C. Roberts a zmínil také Írán, jenž zatím napaden nebyl. 

Následně se zamyslel nad třemi důvody pro washingtonskou válku v Sýrii. „Prvním jsou zisky vojensko-bezpečnostního komplexu USA. Tento komplex je kombinací mocných soukromých i vládních zájmů, které k ospravedlnění svého ročního rozpočtu, převyšujícího hrubý domácí produkt mnoha zemí dohromady, potřebují hrozbu a nepřítele. A ti, když nejsou, musí se vytvořit. Druhý důvod souvisí s neokonzervativní ideologií USA jako jediného světového hegemona. Důvod třetí souvisí s izraelskou potřebou vodních zdrojů, nalézajících se v jižním Libanonu. Už dvakrát vyslal Izrael svou armádu do této oblasti, aby si ji ke svému státu připojil – a dvakrát byla tato opěvovaná armáda z Libanonu vyhnána milicemi Hizballáhu, podporovaných Sýrii a Iránem,“ zmínil Roberts.