Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu oznámil, že Ruská federace hodlá rozmístit své taktické jaderné hlavice na území sousedního Běloruska na žádost tamní vlády. Akademik Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se specializuje na mezinárodní vztahy a bezpečnostní politiku, v pořadu Interview ČT24 označil Putinovo oznámení za další stupeň jaderné eskalace. Prvním krokem v tomto procesu nukleárního strašení prý bylo uvedení ruských jaderných sil do stupně zvýšené připravenosti 27. února 2022. Jako další kroky zmínil testování ruských jaderných raket SARMAT, uvedení do služby ruské ponorky zvláštního určení Belgorod, která prý nese jaderné drony Poseidon, a pozastavení účasti Ruské federace na smlouvě o snižování počtu jaderných zbraní New START.

Bříza se domnívá, že rozmístění nukleárních hlavic v Bělorusku nemá pro Rusko žádný praktický vojenský význam, neboť ruské jaderné síly jsou již nyní schopny zasáhnout cíle desítky tisíc kilometrů vzdálené. „Ruská škála nosičů je tak vysoká, že může reagovat na jakoukoliv hrozbu kdekoliv v Evropě bez nutnosti použití taktických jaderných zbraní v Bělorusku,“ vysvětluje Bříza s tím, že do Ruské federace patří např. i Kaliningradská oblast, která je mnohem blíže státům střední a západní Evropy než Bělorusko. Prý se tedy jedná spíše o symbolické gesto, které má jak signalizovat pevné zakotvení Běloruska v ruské geopolitické sféře vlivu, tak odradit Západ od další eskalace konfliktu.

„V praxi vidíme dvě rozdílné strategie z hlediska jaderných zbraní,“ soudí Bříza. „Zatímco Ruská federace používá onu eskalaci pro deeskalaci, to je to, co teď vidíme, kdy prezident Putin ví moc dobře, že v západních médiích budou názorně ukázány možnosti ruských jaderných sil, budou tam ukazovány odpaly ruských jaderných sil, a to vyvolá v západní společnosti strach,“ domnívá se Bříza. Západ podle něj prý reaguje jinak: „Používá taktiku strategické nejednoznačnosti, na jakoukoliv ruskou verbální eskalaci prakticky nereaguje…“ Podle Břízy Západ nemusí „ukazovat svaly“, protože jsou prý všichni přesvědčeni o jeho jaderné síle.

Organizace Centrum pro kontrolu a nešíření zbraní odhaduje, že Spojené státy mají na evropském kontinentu rozmístěných minimálně 100 jaderných hlavic, a to hned v pěti různých zemích: Belgii, Německu, Itálii, Nizozemsku a Turecku. Polský prezident Andrzej Duda loni v říjnu prozradil médiím, že polští představitelé jednají s USA o možnosti rozmístění amerických jaderných zbraní v Polsku. Američtí činitelé to však oficiálně popřeli.

Jak bude Západ reagovat na rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku? Podle Vlastislava Břízy se možná bude v rámci NATO jednat o dalším posílení východního křídla Aliance anebo právě o rozmístění amerických nukleárních hlavic v Polsku. Poláci prý o něco takového stojí.

Odborníci však upozorňují na to, že by přítomnost jaderných sil Spojených států na polském území nijak fakticky neposílila bezpečnost Polska ani středoevropského regionu. Jednalo by se prý o provokaci, která by z Polska udělala potenciální terč možného ruského preventivního útoku v případě další eskalace napětí. Někdejší americký velvyslanec na Ukrajině Steven Pifer v roce 2020 napsal článek, v němž přirovnal případné rozmístění amerických jaderných hlavic v Polsku k situaci podobné kubánské raketové krizi z roku 1962. Tehdy americká administrativa považovala rozmístění sovětských jaderných zbraní na Kubě za přímé ohrožení bezpečnosti USA, a tudíž za legitimní casus belli pro preventivní úder, jemuž nakonec zabránila až intenzivní diplomatická jednání mezi státníky Chruščovem a Kennedym, která vedla ke stažení sovětských raket.

A jaký by podle Břízy mohl být další krok v procesu jaderné eskalace mezi Ruskem a USA? Ačkoliv prý nelze vidět do hlavy ruského prezidenta, mohlo by dojít k přesunu taktických jaderných zbraní ze skladů k jednotkám. Ty strategické, které jsou ještě výrazně ničivější, jsou však k případnému použití připraveny neustále. „Těch hlavic má Ruská federace tolik, že je opravdu schopna držet v šachu celý svět,“ míní akademik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Strategické jaderné síly v posledních dvou dekádách prošly kvantitativní i kvalitativní generační obměnou a patří spolu s jadernou triádou Spojených států k nejlepším na světě. A ano, ta kvantita umožňuje proniknutí jakýmkoliv jaderným deštníkem jakéhokoliv státu světa,“ vysvětluje Bříza.

Podle studie publikované v recenzovaném časopisu Nature Food by jaderná válka mezi USA a Ruskem zabila přes pět miliard obyvatel planety Země. Ne každý se však takového scénáře obává. Roman Hryščuk, ukrajinský poslanec ze strany Volodymyra Zelenského Sluha lidu, loni v říjnu prohlásil: „Je lepší během okamžiku zemřít při jaderném úderu než žít pod ruskou okupací.“