Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil světu, že ukrajinské útočné brigády se připravují. Podle CNN však neposkytl žádné další podrobnosti. „Útočné brigády si vedou dobře, připravujeme se, ale detaily neprozradím,“ řekl nejvyšší politický představitel Ukrajiny.

Vysoce postavený americký představitel řekl CNN, že „formování operací“ začalo minulý týden, ale Ukrajina zatím přímo neuvedla, že její protiútok formálně začal.

Podle britského ministerstva obrany Ukrajinci úspěšně využili rakety dlouhého doletu Storm Shadow.

„Mohu jen potvrdit, že byly úspěšně použity, to je informace, kterou jsem obdržel od Ukrajinců, a jsem rád, že jim pomáhají bránit jejich zemi,“ řekl britský ministr obrany Ben Wallace v exkluzivním rozhovoru pro Jima Sciutta z CNN v pořadu News Central.

Rakety Storm Shadow, zbraně nejdelšího doletu v ukrajinském arzenálu, byly Kyjevu předány teprve nedávno před očekávanou protiofenzivou proti ruské armádě. Střely dlouhého doletu mají podle CNN stealth prvky a dolet více než 250 km.

Na otázku ohledně případné protiofenzivy a ukrajinského pokusu o znovudobytí Krymu od Ruska Wallace odpověděl, že podle mezinárodního práva má Ukrajina „plné právo to udělat v souladu se sebeobranou“.

„Je to trochu, jako kdybyste se mě zeptali, zda se USA rozhodly vzít si zpět části Texasu od nepřítele, který je napadl. Vy byste si nenechali od nikoho ze zahraničí říkat, co si můžete a nemůžete vzít zpět, je to ukrajinská půda, je to jejich svrchované území, bylo napadeno, v důsledku této invaze přišli o tisíce životů a myslím, že to nakonec bude rozhodnutí Ukrajiny. Británie tomu nebude stát v cestě,“ dodal.

Z USA mezitím zaznělo, že systém Patriot, který byl před pár dny poškozen, je opět plně provozuschopný.

„Jeden systém Patriot byl poškozen, ale nyní byl opraven a je plně zpět a funkční,“ uvedla zástupkyně tiskového tajemníka Pentagonu Sabrina Singhová.

Britská BBC přinesla příběh muže, který před vpádem Ruka na Ukrajinu pracoval v Mariupolu v ocelárně. Na jaře loňského roku byl Ivan Holtvenko přesvědčen, že se město ubrání, krizi přečká a jeho obyvatelé budou fungovat dál. Vždyť město čelilo útoku ruských a proruských jednotek už v roce 2014, ale odolalo. Právě proto Ivan Holtvenko věřil, že odolá i tentokrát.

V jednu chvíli se ale dal z města na útěk a dnes má jen kartičku pracovníka Azovstalu, u něhož doufá, že by tam mohl zase někdy pracovat. Dnes pracuje v obdobném podniku na střední Ukrajině. Manažeři nové ocelárny říkají, že je tam asi 120 bývalých zaměstnanců Azovstalu a další z jiného mariupolského závodu. „Ivan netuší, zda a kdy Ukrajina znovu dobude Mariupol. Ale touží po svém starém životě,“ napsala BBC. Jenže z Ivanova původního domu prý stejně nic nezbylo. Po jednom z ruských útoků lehl popelem.

Někteří z Ivanových kolegů jsou plní hořkosti.

„Není nic dobrého na tom, že jsem skončil tady... a nemám se kam vrátit. Není tu žádná továrna, žádná práce, není kde žít, jen nenávist,“ uvedl jeden z nich.

Do Mariupolu se podle BBC sice vrací život, ale je to život ruských dělníků ze Střední Asie, kteří některé staré budovy obnovili, ale na místě mnoha jiných staví budovy zcela nové. Ulice dostávají zpět názvy ze sovětských časů a na každém rohu je k vidění billboard s nějakým okupačním propagandistickým heslem.

„V obchodech se nyní platí pouze ruským rublem a ve znovuotevřených školách ve městě se vyučuje v ruském jazyce. Obyvatelé jsou pod tlakem, aby si pořídili ruské pasy,“ napsala britská veřejnoprávní stanice.

Jiné obyvatele Mariupolu dodnes provázejí vzpomínky na podzemní kryty v Azovstalu. Platí to i o Oleksandrovi a Julii, manželech, kteří v Mariupolu bydleli v bytě v 9. patře. Ale jednoho dne utekli do podzemních chodeb v Azovstalu a nějakou dobu tam žili. „Když docházely zásoby, Julija kreslila dětem obrázky jejich oblíbených jídel, aby mohly předstírat, že je jedí. Snily o hamburgerech a klobásách,“ popsala zkušenost manželů BBC.

Zkušenost z Azovstalu prý také všechny naučila zajímat se o to, jestli byl někdo v krytu po raketovém útoku zraněn, jestli je v krytu voda k pití, nějaká místa k sezení, a tak podobně. Žádná příprava však nemůže zcela rozptýlit jejich obavy.

„Samozřejmě můžeme žertovat a říkat ‚jsme z Mariupolu, nic nás neděsí‘, ale ve skutečnosti pokaždé, když slyšíte sirény, je vám velmi nepříjemně a opravdu si přejete, aby to skončilo,“ prozradil Ivan. 

Mezitím se dál bojuje u Bachmutu. Washingtonský Institut pro studium války upozornil, že Ukrajinci 18. května dosáhli významnějších taktických úspěchů a dál tlačí na ruské vojáky.

„Ukrajinské síly převzaly taktickou iniciativu a 18. května dosáhly v okolí Bachmutu takticky významných úspěchů v protiútočných operacích. Tyto operace jsou pokračováním lokálních protiútoků, které ukrajinské síly vedou již několik dní. … Mluvčí ukrajinských východních sil plukovník Serhij Čerevatyj uvedl, že ukrajinské síly postoupily v uplynulém dni až o 1700 metrů.

Zakladatel soukromé armády wagnerovců Jevgenij Prigožin přiznal, že jeho muži nejsou schopni obklíčit Ukrajince, kteří už drží jen zlomek rozlohy Bachmutu, protože na sever a na jih od Bachmutu nemá zajištěnou pevnou obranu na křídlech. I kvůli tomu teď wagnerovci ztrácejí u Bachmutu iniciativu.

 „Významný proválečný bloger spřízněný s wagnerovci 18. května uvedl, že ruským silám chybí organizace, palebná podpora, koordinace a výcvik, které jsou nezbytné k obraně boků Bachmutu. Bloger si stěžoval, že ruské síly umožňují ukrajinským silám ‚vjet s BMP (bojovým vozidlem pěchoty) na 15 minut‘ do ruského týlu, aniž by ho zničily, přičemž ukrajinský útok trvá pouze 16 minut. Také tvrdil, že ruské výsadkové síly se pokusily obsadit území v ‚šedé zóně‘ a ukrajinské síly jejich snahu okamžitě přerušily dělostřeleckou palbou, což ruským silám znemožnilo přesun a získání opěrného bodu v cílové lokalitě,“ uvedl ISW.

Institut také upozornil, že Ukrajina, včetně Kyjeva, Oděsy a dalších měst, čelila dalšímu mohutnému ruskému raketovému útoku.