Za roční působení se v Litvě během dvou rotací vystřídalo přes 450 českých vojáků.

Česká armáda vojáky do Pobaltí vyslala v rámci vytvoření čtyř mnohonárodních praporů předsunuté přítomnosti Severoatlantické aliance (eFP Enhanced Forward Presence). NATO tímto opatřením reagovalo na obavy svých východních členů z některých kroků Ruska. Do Lotyšska proto odjela minometná četa, ta bude podle Cyprisové v zemi do ledna 2020. Do Litvy byla nasazena početnější mechanizovaná rota o počtu až 230 vojáků, složená především ze žateckého 41. mechanizovaného praporu, v jednotce působili i ženisté, logistici a zdravotníci. S sebou si rota přivezla obrněná vozidla Pandur. Vojáci působili na hlavní základně bojového uskupení, která se nachází ve výcvikovém prostoru litevské armády Rukla, vzdáleného asi 70 kilometrů od hlavního města Vilnius.

„Působení v Litvě pro nás bylo významnou příležitostí k získání zkušeností během intenzivního a dlouhodobého výcviku v mezinárodním prostředí. Procvičovali jsme všechny druhy bojové činnosti, tedy útok, obranu, dále přesuny jednotek i doprovody,“ uvedl k nasazení velitel posledního úkolového uskupení Václav Pejchar. Do Pobaltí se jednotka s technikou dostala částečně po železnici a částečně po vlastní ose.

Od začátku srpna bude v Pobaltí působit téměř třicetičlenná jednotka specialistů průzkumu a elektronického boje, která bude do srpna 2020 plnit úkoly ve prospěch aliančních sil eFP, pro síly velmi rychlé reakce (VJTF – Very High Readiness Joint Task Force) a české letecké mise Baltic Air Policing, která začne za několik týdnů.

„Vyslání jednotek do operace eFP je nejen součástí našich závazků vůči spojencům, ale i součástí kolektivní obrany. Přispíváme tak k upevnění soudržnosti a solidarity mezi aliančními partnery. Současně je to příležitost ke zvyšování součinnosti s aliančními partnery,“ uvedl ke končící jednotce zástupce ředitele společného operačního centra Ministerstva obrany Petr Procházka.

Většinu techniky armáda z Litvy přesune po železnici. Před odjezdem z Pobaltí museli vojáci ve speciálním zařízení dezinfikovat stroje i vybavení, které byly v kontaktu s hlínou. „Na některých kusech techniky tráví mycí služba i několik hodin. Abychom harmonogram dodrželi a vše bylo připraveno na přepravu do ČR, končíme většinou kolem osmé večer,“ popsal čištění dohlížející důstojník F. H. Každé vozidlo se podle něj musí očistit zvenku i zevnitř.

Pejchar poznamenal, že na svou jednotku slyšel jen chválu. „Tato mise je jiná než v Afghánistánu. Není v ní reálný nepřítel, ale virtuální, který se skrývá v informačním a mediálním prostředí. Nezáleží totiž na tom, kolik skvělé práce se odvede, ale úspěch se hodnotí od toho, kolik chyb se ukáže v médiích. My jsme tolik chyb neukázali a za to vám děkuji,“ řekl velitel svým vojákům podle armádních internetových stránek.