Armáda ČR hodlá vydat až 60 procent svých prostředků na vlastní modernizaci. Ale pokud by chtěl někdo vědět, na co přesně peníze půjdou, narazí. Armáda se totiž obává, že zveřejnění některých informací by mohlo ohrozit obranyschopnost Česka. Zvláště, pokud by se tyto informace dostaly např. k ruským uším. Stejně tak z webu armády prý zmizí informace, které lze považovat za citlivé.

Česká armáda se rozhodla podstatně více utajovat informace, jak na tom je. Jak to má s novou technikou, s počty vojáků v různých segmentech obrany státu, a tak podobně.

„Omezení uveřejňování smluv je kromě jiného reakcí na ruskou agresi na Ukrajině, kdy je nezbytné zajistit, aby prostřednictvím registrů smluv protivník nezískával informace o uzavíraných smlouvách, které by následně bylo možné využít při působení proti České republice,“ potvrdila novinku Ivana Navrátilová z tiskového oddělení Ministerstva obrany. Na vyjádření upozornila MF Dnes.

Podle listu je zároveň jasné, že armáda má pokračovat ve své modernizaci, na kterou má padnout až 60 procent všech výdajů. Ale informace o modernizaci, jejíž zveřejnění by mohlo ohrozit bezpečnost státu, zveřejněny nebudou. A to ani po případné žádosti médií na základě zákona 106 o svobodném přístupu k informacím.

Armáda si chtěla mimo jiné koupit lehčí bojová vozidla a teď už nebude muset zveřejňovat detaily o případných nákupech. MF Dnes v této souvislosti připomněla, že rozpočet armády pro rok 2024 počítá se 160 miliardami. Server Českého rozhlasu připomněl, že jde o nejvyšší částku v historii moderní České republiky.

„Změnou obranných dokumentů vláda reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci ve světě, kterou způsobila především agrese Putinova režimu na Ukrajině,“ uvedla podle MF Dnes po jednání vlády ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

„Bezpečnost není zadarmo. Po letech, kdy byla obrana pro předchozí vlády na vedlejší koleji, válka na Ukrajině potvrdila, že je naprosto nezbytná urychlená modernizace armády a nelze ji odkládat,“ upozorňovala podle Českého rozhlasu.

Vedle technické stránky chce armáda posílit i personálně. Do roku 2030 chce prý mít 20 tisíc profesionálních vojáků a dalších 10 tisíc příslušníků aktivních záloh.

Jenže získat nové posily pro armádu nemusí být právě jednoduché.

„Motivační faktory pro službu v armádě nemusí být pouze finanční. Máme třeba velké dluhy v infrastruktuře – 22 procent našich budov je starších 70 let. Když chceme například získat skladníka z obchodu, třeba z Lidlu, který tam pracuje v moderním skladu, a nabídneme mu místo v našem skladu, který je vybudovaný ze staré konírny, není klimatizovaný a strop mu padá na hlavu, tak ho těžko oslovíme,“ popsal situaci Českému rozhlasu ředitel odboru plánování schopností plukovník Jiří Hrazdil.

„Rovněž tak nebude zveřejňován přehled výzbroje a techniky a početní stavy osob podle Vídeňského dokumentu 2011, kterého plnění ČR vůči Ruské federaci a Bělorusku rovněž armáda suspendovala,“ řekl plukovník Josef Přerovský, ředitel Sekce plánování schopností MO – odboru kontroly odzbrojení.

„Předpokládáme, že po ukončení konfliktu na Ukrajině se ČR k plnění smlouvy a uveřejňování informací vrátí,“ řekl redakci iDNES.cz plukovník Vladimír Šupšak.

Z internetových stránek české armády prý také zmizí informace, které lze považovat za citlivé. Armáda prý přesto zůstane pod kontrolou. Pod kontrolou poslanců a senátorů.

„Armáda dále avizovala nákup tanků, které nahradí zastaralou techniku. A tak lze pokračovat. Informační vakuum může zakrýt i mnohé nákupy, které se donedávna nepodařilo uzavřít – včetně těch, za kterými mohou stát podezřelé zákulisní vztahy. Nic z těchto nákupů tak nebude veřejné, pokud se vedení resortu obrany samo nerozhodne informace poskytnout,“ upozornil také list.

Armáda bude postupovat podle koncepce rozvoje do roku 2035, která zahrnuje mimo jiné i nákup moderních amerických stíhaček F-35. Armáda dotáhla také nákup bojových vozidel, ale podle Českého rozhlasu se v tuto chvíli řeší ještě otázka servisu těchto vozidel. Servisní smlouva bude mít hodnotu „desítek miliard korun“, jak už dříve řekl Radiožurnálu vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka.

U smluv, které již byly definitivně stvrzeny, se podle Českého rozhlasu čeká na skutečné dodání, techniky, k němuž má docházet postupně v příštích letech.