Ázerbájdžán stíhá nejen europoslance, ale i archeology a biology

23.02.2017 11:53 | Zprávy

Ázerbájdžánská generální prokuratura kromě vydání zatykačů na tři europoslance včetně Jaromíra Štětiny kvůli jejich roli pozorovatelů referenda v Náhorním Karabachu obvinila i čtyři vědce z Arménie, Británie a Španělska, a to kvůli jejich výzkumu na archeologických vykopávkách ve sporné oblasti, která se od Ázerbájdžánu odtrhla v krvavém konfliktu na přelomu 80. a 90. let. Oznámila to ázerbájdžánská a ruská média.

Ázerbájdžán stíhá nejen europoslance, ale i archeology a biology
Foto: Radim Panenka
Popisek: Baku, hlavní město Ázerbájdžánu během návštěvy prezidenta Miloše Zemana

Ázerbájdžán už čtvrt století marně usiluje o návrat Náhorního Karabachu pod svou správu a sousední Arménii obviňuje z okupace ázerbájdžánského území.

Na seznamu obviněných generální prokuraturou podle různých paragrafů jsou arménský profesor biologie Levon Episkopjan, španělská výzkumnice Yolanda Fernandezová Jalvoová a britští vědci Tania Kingová a Peter Andrews, kteří se vykopávkám na „okupovaných územích“ věnují od roku 2002. Soud na ně vydal zatykač a vyhlásil mezinárodní pátrání; příslušná žádost byla odeslána Interpolu, uvedl server Oxu.az.

Zatím není jasné, zda Interpol ázerbájdžánské žádosti vyhoví.

Dané vykopávky se podle serveru Kavkazskij uzel vedou od roku 1999 a výsledky svědčí o přítomnosti lidí v dané oblasti v období starší doby kamenné, přibližně 300 000 let před naším letopočtem.

Ázerbájdžánské úřady argumentují haagskou konvencí o uchování kulturních hodnot v případě ozbrojeného konfliktu a považují terénní práce za nelegální. Vědce ázerbájdžánské ministerstvo kultury varovalo v roce 2008, loni v listopadu je diplomacie v Baku zařadila na „černou listinu“.

Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí minulý měsíc oznámilo, že na „černou listinu“ zařadilo také 180 zahraničních novinářů, kteří navštívili Náhorní Karabach. Na seznamu je i francouzský ministr vnitra.

Podle serveru IntelliNews.com mezinárodní právo nezakazuje navštěvovat Náhorní Karabach. Nicméně Baku se tento měsíc domohlo od Běloruska vydání ruského blogera, který sporný region navštívil. Za tímto postupem se podle serveru mohou skrývat vnitropolitické důvody a snaha Baku předvést vlastnímu obyvatelstvu, že zaujímá pevný postoj vůči „porušování územní celistvosti“. Ázerbájdžán se také chystá 25. února připomenout výročí jednoho z masakrů ázerbájdžánských civilistů, který se odehrál během války o Náhorní Karabach.

Oblast nadále zůstává místem pohraničních incidentů; obě znepřátelené strany se podle serveru Kavkazskij uzel obvinily ze vzájemného ostřelování. Loni na jaře potyčky přerostly v několikadenní boje, které si podle odhadů vyžádaly několik desítek až stovek mrtvých.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam, čtk

platy

Dobrý den, vy jste sice v televizi odsuzovala zvýšení vašich platů, ale předpokládám, že si peníze navíc necháte? A ještě taky tvrdíte, že by se teď měli zmrazit, co ale pak a co to řeší? Mě spíš zajímá, co hodláte udělat proto, abysme i my občané brali důstojné platy?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Koho se v ČR bát. Zbořil po útoku v debatě na Primě

12:46 Koho se v ČR bát. Zbořil po útoku v debatě na Primě

Bát bychom se měli, ale ne poslankyně Konečné, reaguje politolog Zdeněk Zbořil na výrok ministryně Č…