„Tady musí platit svrchovanost rozhodování národních států. Už dnes se na řešení migrační krize podílíme působením v místech, odkud běženci přicházejí, a to je teď největší úkol Evropy. Musíme zastavit uprchlickou vlnu mimo Evropu, tak aby už nevyplouvaly další lodě s migranty. A zároveň musíme vracet ty, kteří nedostali azyl, zpět domů a budeme jim pomáhat v místech, kde se narodili a kde žili,“ sdělil dnes předseda české vlády ČTK. „Očekávám, že kvóty na přerozdělování uprchlíků jsou definitivně passé,“ zdůraznil.

Fakt, že Merkelová přehodnocuje svůj vztah ke kvótám, přičítá Babiš diplomatickému tlaku některých členských států EU včetně Česka. Svou roli podle něj sehrál i postoj Evropanů k migraci, který se projevil ve volbách v Rakousku, Itálii a Slovinsku, v nichž uspěly protiimigrační a protisystémové strany.

Předseda sociální demokracie Jan Hamáček, který by měl v chystané vládě ANO a ČSSD řídit Ministerstvo vnitra, dnes znovu označil kvóty za chybu. Už minulá vláda se o tom snažila přesvědčit i Brusel. „Nyní i Angela Merkelová přehodnotila svůj názor. Čelit masivní nelegální migraci můžeme ale jen společně – ne kvóty, ale lepší ochrana vnějších hranic a zahraniční pomoc,“ uvedl Hamáček na Twitteru.

O kvótách na přerozdělování běženců, které se staly předmětem dlouhodobého sváru uvnitř osmadvacítky, rozhodli v září 2015 ministři vnitra unijních zemí. I když návrh na jednorázové rozdělení 120 000 žadatelů o azyl, kteří se nacházeli v Itálii a v Řecku, mezi ostatní členské země získal jasnou podporu, nebyl schválen jednomyslně. Proti se postavily Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko, zdrželo se Finsko.

Šéfka německé vlády, která kvóty dlouhodobě prosazovala, postupně svou migrační politiku mění, nyní tehdejší rozhodnutí podle Spiegelu vnímá jako neúspěch. Křesťanskodemokratickým politikům ve středu na uzavřeném zasedání v Mnichově řekla, že prosazení kvót většinovým hlasováním nepřispělo ke smíru v Evropě. „To musím při zpětném pohledu kriticky říci,“ řekla.

Merkelová se také vyslovila pro rozvíjení systému takzvané flexibilní solidarity v migrační politice, což je přitom pojem, s nímž přišly země Visegrádu. Flexibilní solidarita by podle nich měla rozhodování o konkrétních příspěvcích v migrační politice nechat na jednotlivých státech. Znamenala by také to, že země, které nechtějí přijímat běžence, by tak činit nemusely. Zase by ale třeba mohly výrazněji přispívat finančně nebo jinak.

Zda takový systém v dohledné době vznikne, je ovšem velmi nejisté. Například Babiš už dříve odmítl, aby země, které nechtějí přijímat uprchlíky, tuto neochotu kompenzovaly finančně.