Ve sněmovních volbách na podzim 2017 výrazně uspěly strany, které navrhovaly významné změny politického systému. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš mluvil v minulosti např. o zrušení Senátu a významném zeštíhlení Poslanecké sněmovny. Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura prosazoval zákon o obecném referendu a následné vystoupení z EU, a ani Piráti se netajili tím, že chtějí v této zemi leccos změnit. 

Všechny tyto strany podle Balíka uspěly, protože slibují řešit problémy, které tradiční strany odkládaly. Myslely si snad, že některé věci vyřeší v budoucnu, až pro to budou lepší podmínky. Jenže lidem mezitím došla trpělivost.

„Česká demokracie měla důvěru ve chvíli, kdy se obecně dařilo. Nešlo jen čistě o ekonomiku, lidé museli mít pocit, že se daří jim osobně a že se jejich situace zlepšuje. Za Topolánkovy a Nečasovy vlády se možná šlo až příliš liberálním směrem, který dovolil, aby se pomyslné nůžky hodně rozevřely a vedly k situaci, kdy se dramaticky liší příjmy ředitele podniku a řadového dělníka. Pocit, že to je nefér, byl a je hodně silný,“ konstatoval Balík

• Celý rozhovor naleznete zde

Z této situace mohla vytěžit ČSSD, jenže sociální demokraté tady podle Balíka selhali. Až příliš se dívali na Západ, přebírali témata jako rozšiřování práv homosexuálů a jaksi si nevšimli, že to jsou věci, které levicové voliče v Česku až tak netrápí. Mnohem víc je trápí to, že pracují na tři směny, a navzdory tomu mají dojem, že nemají dost peněz. V roce 1989 měli pocit, že se za třicet let budou mít podobně jako lidé na Západě. Třicet let je skoro pryč a řada Čechů je zklamaná.

Proto dostal šanci Babiš. Před tím, co předvádí současný premiér v demisi, bychom se měli mít na pozoru. Díky podobnému zklamání se v Itálii dostal k moci Benito Mussolini. Italové sice vyhráli první světovou válku, ale měli pocit, že z toho vítězství moc nemají.

„Pak jsou ještě zajímavé mikropodobnosti, třeba že za vzestupem italského fašismu na začátku 20. let minulého století stála zvláštní koalice podnikatelů a zemědělců, malá a střední města. Později se od Mussoliniho odvrátili, on ale mezitím získal vysokou podporu u nejnižších vrstev. Také Babiš v roce 2013 oslovil pravicový svět, měl základnu v agrárním sektoru a dnes reprezentuje ty nejnižší, nejnespokojenější vrstvy. To je skoro fascinující. Kdybych věřil tomu, že Andrej Babiš je velký stratég, tak bych řekl, že se tím inspiroval. Ale je to spíš náhodná podobnost,“ řekl Balík.

Za varovné považuje, že je Babišovi jedno, jestli má jeho vláda důvěru v Parlamentu nebo nemá. Česká ústava přitom zcela jednoznačně počítá s tím, že se vláda zodpovídá Parlamentu. „Nutno uznat, že Andrej Babiš to dělá geniálně, protože jde naproti společenským náladám, které nejsou parlamentnímu stylu vlády nakloněny,“ dodal politolog.

Další velký problém prý nastane, pokud se Babiš rozhodne omezit nezávislost soudů. Zatím ale nic takového nevidíme. Babiš podle Balíka vystupuje jako člověk, který touží po osobní moci, a pokud mu k dosažení této moci pomůže parlamentní demokracie, bude podporovat parlamentní demokracii. A pokud se mu podaří držet moc díky spolupráci s Tomiem Okamurou, bude prý Babiš klidně spolupracovat s Tomiem Okamurou.