Změny na Ministerstvu zdravotnictví lze podle Pavla Sehnala vidět z několika pohledů. “Jednak je to strašně nedůstojné pro bývalého ministra. Několik dní dopředu se spekuluje, že skončí, přitom o ničem nevěděl. Je to vystavení hanbě veřejného pranýřování, přestože mohl mít svůj vnitřní pocit, že všechno konal v zájmu občanů a v souladu s rozhodnutími vlády. Postup, který jsme při výměně ministra sledovali, byl nestoudný,” má jasno šéf Aliance pro budoucnost.

“Ministr Blatný, ale platí to obecně pro kohokoliv, by měl být nejdříve seznámen se svými nedostatky, mělo by s ním jeho odvolání či odstoupení být projednáno. Místo toho musel čelit otázkám médií, jestli bude nebo nebude odvolán a sám žádné informace neměl, přestože už to nejspíš bylo připravené. Celé to bylo nedůstojné,” odsuzuje postup výměny ministrů.

Kriticky se politik staví i k četnosti změn na postu ministra zdravotnictví. “Každá taková pozice má svá specifika a trvá určitou dobu, než se kompletně dostane do všech činností, které má vykonávat. Časté střídání ministrů je v každém případě v neprospěch chodu ministerstva a v důsledku v neprospěch nás všech. Nový ministr by potřeboval několik měsíců, aby se “rozkoukal” a seznámil se vším, co musí dělat, rozpoznal kvality svých podřízených apod. Jenže tu dobu nový ministr nemá, protože za půl roku jsou volby,” konstatuje Sehnal.

Pozastavuje se dále nad tím, jak premiér Babiš řídí vládu. “Pan Babiš jako premiér opakuje pořád stejnou chybu. Moudrý člověk by se z každé chyby poučil a už ji neopakoval. Pan Babiš se zřejmě poučit nedokáže a nelze ho označit za moudrého. Jestliže mu v pozici ministra zdravotnictví neuspěl již několikátý lékař, měl by změnit preference a na pozici ministra nominovat člověka, který má dlouhodobé praktické manažerské dovednosti. Takový manažer by se už obklopil příslušnými experty, ale ministr je hlavně manažerská pozice. Nechci nového ministra zcela zatracovat předem, ale obávám se, že půjde o další špatnou volbu v řadě. Věřím, že každý z těch ministrů, co tady už byli, měl ve svém lékařském oboru velké zkušenosti, ale neznamená to, že bude i dobrý ministr. Ministerské křeslo je politická funkce a politika je také řemeslo, které si člověk musí osvojit a naučit. Nelze do vrcholné politické funkce vstoupit s nulovými znalostmi tohoto řemesla aspoň z nějaké nižší úrovně. Nemůže to vést k úspěchu,” kroutí hlavou.

“Samotný proces neustálých výměn ministrů zdravotnictví mi připomíná, kdy jsme před lety pozorovali časté změny na postu šéfů Sovětského svazu. Docházelo tam ke jmenování lidí  v poměrně zralém věku kolem 80 let a ti v řádech několika měsíců po zvolení do funkce většinou umřeli. Jako studenti jsme si z toho dělali legraci, že je to nový televizní seriál, protože pohřby ruských politiků byly v televizi každou chvíli. Pak naštěstí nastoupil Gorbačov, za mě největší politik, které jsem zažil. Změnil celou Evropu a umožnil návrat k demokratickým hodnotám,” dodává Pavel Sehnal.