Zastavuje se proplácení zemědělských dotací Agrofertu od února 2017 a podobně se nebudou dotace proplácet firmám spojeným s rodinou ministra zemědělství Miroslava Tomana. Tento přístup státních orgánů v České republice europoslanec Polčák označil za racionální krok. „Je to krok standardní a je to krok, který vyplývá z principu předběžné opatrnosti,“ myslí si znovuzvolený poslanec do Evropského parlamentu.

„V okamžiku, kdy by ty peníze byly vyplaceny příjemci, který nesplňuje podmínky, tak by státní fond musel následně zpětně vymáhat,“ doplnil Polčák s tím, že je tedy rozhodně lepší, aby takové peníze nebyly vůbec vypláceny.

„To, že jsme se do této situace dostali, a až tak daleko, to je náš domácí problém, který jsme prostě nevyřešili. To je ukázka toho, že unijní instituce vyžadují dodržování pravidel a česká strana tohle už jednoduše neokecá,“ zdůraznil. Jestli to bude velký problém, se ale ještě uvidí, zprávy jsou zatím předběžné a čeká se na českou reakci, po které bude definitivní stanovisko Evropské unie.

Některé dotace vyplaceny ale byly, je to zhruba třiašedesát milionů korun. Co tedy s tím? Chtít je zpět hned, nebo počkat, až bude na stole definitivní verdikt, zda to byla, či nebyla chyba? „Neměly být vůbec vypláceny! Když už ale byly vyplaceny, musí se už počkat na konečný závěr,“ sdělil Polčák, který předpokládá, že ti příjemci peníze budou vracet.

To, co by podle Polčáka nemělo rozhodně nastat, je, že by konečným poškozeným zůstal daňový poplatník. „To by byla taková rána na reputační pověst, že předpokládám, že do toho pan premiér, případně ministr Toman nepůjdou,“ věří Polčák. „Musíme počkat tedy na konečný výsledek české strany, má na to právo se k návrhu auditní zprávy vyjádřit, pak bude konečné stanovisko. Na druhou stranu, možná jsou tam nějaké faktické věci, které české orgány mohou uhrát,“ podotkl.

„Ale to, že je zde naprosto očividný a okatý střet zájmů, to víme už dlouhodobě. Tady se z toho už nikdo nevylže,“ zdůraznil a popsal význam střetu zájmů: je definován tak, že někdo působí na úrovni veřejné moci, má byť i nepřímý vliv a zároveň je jistým příjemcem těch výhod a toho rozhodování. To je přece střet zájmů. U pana Babiše je to naprosto jednoznačné a víme to všichni,“ sdělil opakovaně europoslanec.

„Babiš se to snažil vyřešit tím, že svou ‚bývalou‘ firmu vložil do koncernu Agrofert přes svěřenské fondy, ale ukazuje se, že to byla operace jenom na oko,“ je přesvědčen Polčák. „Neustále je ovládá prostřednictvím rodinné rady protektorů. Tyto věci mohl možná ustát na české úrovni, ale v Evropě to jednoduše neokecá,“ popsal Polčák Babišovy mizivé šance na vítězství ve sporu s Evropskou komisí.

Na chvíli se zaměřil i na ministra zemědělství, jelikož ve druhé auditní zprávě se o střetu zájmů Miroslava Tomana nepíše podle ministrových slov nic, což potvrdil i generální ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu Martin Šebestyán. „To já nevím, neznám případ úplně do detailu,“ nechtěl Polčák potvrdit, zda je Toman ze střetu zájmů skutečně venku. „Samozřejmě ta pravidla působí na všechny, jak na premiéra, tak i na ministra zemědělství. Prostě i Toman svým postavením a tím, že je to rodinná firma, zavdává určité pochybnosti,“ míní Polčák.

Premiér Andrej Babiš však odmítá, že by byl ve střetu zájmů, říká, že plní podmínky českého zákona. Polčák opět zopakoval, jaká je definice střetu zájmů, načež Takáč s úsměvem přemítal, jestli tedy nemáme náhodou naopak špatný zákon o střetu zájmů. „To je dost možné. Zákon o střetu zájmů teď také posuzuje Ústavní soud a čekáme i na jeho rozhodnutí,“ zmínil europoslanec.

„Chci ale upozornit, že pan premiér říká, že je to jeho bývalá firma a dal ji do svěřenských fondů, ale ten proces nebyl rozhodně takový, že by se tím ten problém vyřešil. Vše to tam má šité na míru,“ řekl s tím, že jeho neustálý vliv na řízení té firmy je zjevný.

Poukázal také na to, jak v podobných případech postupují jiní premiéři. „Například Theresa Mayová svůj majetek svěřila do slepého trustu, to znamená, že ona už vůbec neví, čím se teď ten svěřenský fond zabývá,“ dal za příklad Polčák, jak to chodí v jiných zemí EU. „Babiš v případě Agrofertu ale dobře ví, čím se zabývá, má tam stálý vliv, je to očividný střet zájmů a já si opravdu myslím, že se musí postupovat, jak vyžadují evropská pravidla a také nějaký politický úzus,“ dodal europoslanec.

Připomněl, že zkrátka vždy platilo, že když někdo vstupuje do politiky, musí se odstřihnout od svého vlastnictví. „To, že se to v tomto případě udělalo nějakým fíglem, je věc nová a my bychom si na ni zvykat neměli,“ řekl jasně Polčák.