Sídliště Janov je označováno za ghetto severočeského města Litvínov. Podle některých místních je situace dokonce horší, než bývala před lety. Čtvrť je kolem jedenácté hodiny dopoledne liduprázdná, naše redaktorka měla při čekání na vládní kolonu štěstí na sdílného kolemjdoucího, místního obyvatele, 34letého Petra.

Zbourat! Co jiného?

„Je to horší. Bydlím tu dvacet let. Dřív tu bývalo krásně, bydlel jsem tamhle v bloku D3,“ ukazuje na jeden z vybydlených paneláků. „Postupně se sem začali stěhovat samí cizí lidé, proto jsem se odstěhoval. Začali to skupovat za obrovské částky. Přišel nějaký Pražák a místo 150 tisíc nabídl 250 nebo tři sta tisíc. Tak mu to ti lidé prodali, a někteří dokonce s tím, že tam zůstali bydlet,“ vysvětluje, co bylo impulsem k úplné degradaci sídliště.

S tím, že radnice hodlá jeden z prvních bytových domů zbourat, souhlasí. „Zbourat. Co jiného?“ krčí rameny muž, který byl překvapen, že se zrovna sem vypravil šéf hnutí ANO.

Nad vybydlenými domy, které nikomu nechybí, se zde předseda vlády podivoval už kdysi. Teď se ptal starostky města Kamily Bláhové, co s nimi tedy udělají. „Tento dům se zbourá. Místo toho bude zeleň,“ odpověděla mu první žena Litvínova. Stejně jako předtím náhodný obyvatel, tak i ona zdůraznila, že problém je hlavně ve vlastnících nemovitostí. Když cestou po sídlišti problematiku vysvětlovala, zaznělo, že někteří jsou například z Ukrajiny.

Chodníky jsou tu zázrak

Než došli k Jaklíku, seznámila ho s projektem „Komplexní revitalizace veřejných prostranství v sídlišti Janov“. „Tady je cedule,“ ukázala, když procházeli kolem místa u parkoviště, kde je na zemi umístěna informace o dotaci z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

„A kde je výsledek?“ zeptal se Babiš, rozhlížeje se kolem sebe. „No, to je to, co tu vidíte. Chodníky, prostranství…“ naznačila mu starostka Bláhová, že nebýt revitalizačního projektu, musel by se teď koukat pořád pod nohy, protože by chodil zřejmě v neupravených haldách hlíny bez dlažby a bez obrubníků. „Ano, nejlepší litvínovské chodníky mají dnes lidé v Janově,“ odkývala místní novinářka Jitka P., která poblíž s rodinou žije.

„A kde je výsledek?“ divil se Babiš, rozhlížeje se kolem sebe, aby pochopil, jaké úpravy se udělaly za dotační peníze. „No, to je to, co tu vidíte. Chodníky, prostranství…“ naznačila mu starostka Bláhová (na snímku uprostřed), že nebýt revitalizačního projektu, musel by se teď koukat pořád pod nohy... Foto: Lucie Bartoš

Jsem z toho nervózní, řekl premiér

„Jsem nervózní z toho, že my máme těch 15 bodů boje proti chudobě. Má to za úkol asi pět ministrů, bohužel to není centrálně uchopeno,“ znělo premiérovo oficiální tiskové vyjádření po jednání s místními osobnostmi sociální sféry.

Zmínil ale, že pod ministryní pro místní rozvoj nyní od ledna působí David Beňák z Agentury pro sociální začleňování. „Chci, aby to zastřešili oni dva,“ oznámil, co hodlá projednat s koaliční radou. „Musíme už konečně udělat legislativu velice detailně. Myslím, že uplynulo už dost času a body nejsou splněny. Musíme najít řešení, jak donutit vlastníky v rámci SVJ, aby si zkrátka plnili své povinnosti. Někteří bohužel ani nebydlí v Čechách,“ upřesnil, na co se chce soustředit. Vyzdvihl, že za dobu, kdy v Litvínově nebyl, se městu podařilo v lokalitě několik bytových jednotek koupit.

„Už to dlouho trvá. Musíme už s tím legislativně pohnout. Nejsem s tím spokojený,“ znělo unaveně od hlavy české vlády.

Ministryně vidí jedinou cestu…

„Já jsem přesvědčená, že budeme muset být radikálnější. Jestli nebudou rodiče posílat děti do školy, budou muset přijít o část procenta z dávky. Jiné opatření nefunguje, téměř skočila do řeči ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, když se téma stočilo k místnímu obyvatelstvu.

Z novinářského pléna totiž zazněl dotaz, jak chtějí politici řešit tak závažné problémy jako patnáct procent litvínovských dětí, které se nedostanou ani do deváté třídy.