Chvojka navrhuje, aby člen vlády nesměl vlastnit média nebo ovládat obchodní korporace, Plíšek pak, aby se firma, v níž má člen vlády alespoň čtvrtinový podíl, nesměla ucházet o veřejné zakázky, dostávat dotace nebo investiční pobídky. „Samozřejmě, že se zařídím. Moji právníci to načtou a něco mi poradí,“ nechtěl Babiš říct, jak se ke změně postaví. Zatím to prý totiž ještě neví. Minimálně dva scénáře už však v jeho okolí zaznívají.

„Můj soukromý názor je, že by se měla přezkoumat ústavnost takového zákona,“ poradil by Babišovi vlivný člen ANO, místopředseda poslanců ANO a advokát Radek Vondráček. Na dálku se přitom shoduje s dalším právníkem z ANO, ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem. „Je to věc Andreje Babiše, jak by se rozhodl, ale pokud by se rozhodl vydat touto cestou, myslím, že by nějakou naději na úspěch mít mohl,“ říká.

V Babišově hnutí jsou totiž přesvědčeni, že nelze někomu znemožnit přístup k veřejné funkci.ČSSD s takovým pohledem nesouhlasí.

„Ústava umožňuje stanovit přísnější pravidla pro členy vlády. Na rozdíl od řadových poslanců nebo senátorů,“ je přesvědčen ministr pro legislativu Jiří Dienstbier z ČSSD, že na změně nic protiústavního není. A odkazuje na článek Ústavy číslo 70. V tom stojí, že „člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce. Podrobnosti stanoví zákon.“ Jeden takový je podle ČSSD právě ve Sněmovně.

Pokud by Babišova ústavní stížnost neprošla, v Babišově okolí je prozatím nejzvažovanější variantou převedení majetku do takzvaného svěřenského fondu. Zjednodušeně to znamená, že by Babiš na určitou dobu převedl svůj majetek na vybranou osobu, která by se pak o něj starala.

V ČSSD si přitom uvědomují, že zákon lze touto cestou obejít. „Pokud veřejní funkcionáři budou chtít porušovat morální principy, nikoli právní, tak to zcela nedotáhneme,“ připouští Dienstbier.