Hned ve dvou tématech se dnes budeme věnovat České televizi. V tom prvním bude řeč o tom, kam se asi tak, po zabetonování v podobě dvojího funkčního období Petra Dvořáka, bude veřejnoprávní služba ubírat. „Nový ředitel Jan Souček je dlouholetý televizák, ale jeho ochota dělat radikální změny bude odvislá od spousty okolností. Jednou z nich je dohoda s centrálními politickými silami, a to možná nejen koaličními, ale i opozičními. V té souvislosti jsem si našel zajímavý článek Tomáše Mrkvičky z mix24.cz. Upozorňuje v něm na jednu důležitou věc, která je tím druhým mantinelem z těch, v nichž se pan Souček bude pohybovat, a tím je vyrovnání s tradicí jakéhosi zabetonování ‚hvězd‘ v České televizi. A to už neplatí jen pro zábavu, ostatně před dvěma týdny jsme se tu bavili o Karlu Šípovi, jehož Všechnopárty se vysílá už osmnáctým rokem,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Zabetonování platí v České televizi i pro oblast, která nás zajímá nejvíce, a to je zpravodajství. „Autor zmíněného článku se výslovně soustředil na kauzu Václav Moravec. Připomíná, že se právník Zdeněk Koudelka dlouhé roky snažil získat z České televize informace o tom, kolik koncesionářského poplatníka stojí pořady Otázky Václava Moravce a Focus Václava Moravce. Od roku 2017 odmítal generální ředitel Dvořák tato čísla vyndat na stůl, ačkoli je ČT k tomu povinná nejen podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím, ale už z principu, protože jde o veřejné prostředky a měla by tedy platit veřejná kontrola jejich využívání. Ale to pro Petra Dvořáka nic neznamenalo, v posledních letech nepřipustil sebemenší kritiku či kontrolu. Až letos Česká televize přiznala, že externí náklady na tvorbu dvou Moravcových pořadů vyšly na 8,9 milionu korun za rok,“ podotýká mediální analytik.

Bylo by zapotřebí vytvořit alternativní zpravodajské týmy

Až nyní se však podle článku ukazuje, že prý Václav Moravec není externím spolupracovníkem televize, jak se spekulovalo, ale je prý jejím kmenovým zaměstnancem. „To docela mění situaci, protože v tom případě pan Dvořák neodpověděl na otázku doktora Koudelky, jaké jsou celkové náklady na tyto pořady, protože ty jsou nutně minimálně o Moravcův plat vyšší. I tohle jsou otázky, na které bude muset nový ředitel pan Souček odpovídat. A já věřím, že se najde dost novinářů, kteří mu budou takové a podobné otázky klást. Pan Mrkvička v článku uvádí, že po moderátorské stránce je televize doslova zabetonovaná a na některé tváře jsme nuceni se dívat desítky let, že to není dobře a že by bylo třeba je prostřídat. To by celkem sedlo. Pak ale navrhuje angažmá mladých osobností a na konci článku dochází k závěru, že ti mladí budou vděčni za šanci‚ ‚nebudou tak arogantní a odvedou skvělou práci za přiměřené peníze‘,“ poukazuje Petr Žantovský.

To už mu však přijde trochu jako z říše snů, protože Českou televizi považuje za moloch, který vytváří svět sám pro sebe. „A je zapouzdřený sám do sebe, je plný vzájemné nenávisti jednoho vůči druhému, obrovské paranoie, což jsme viděli i v kauzách Fridrichové a Wollnera. Ze svědectví jednotlivých lidí jasně vyznívalo, že atmosféra mezi pracovními kolektivy je šílená, že tam jde o život a existenci. To je známka velmi nezdravého života organismu. Ale ten organismus predikuje tenhle způsob života, protože je takto do sebe uzavřený. Musely by se vytvořit alternativní zpravodajské týmy, alternativní formáty. Tak, jak to bývalo ještě za časů, kdy významný podíl na publicistice byl přepouštěn Brnu a Ostravě. Vzpomeňme si na Petra Bohuše a jeho publicistické pořady z Ostravy, které patřily většinou k tomu vyššímu standardu,“ doporučuje mediální odborník.

Věk, zkušenosti ani odvaha nejsou metodikou pro výběr lidí

Právě odtamtud vycházely i tak silné kauzy jako ty o lehkých topných olejích Jany Lorencové, kterými se Praha nezabývala. „Ale jí podřízená studia vytvářela v televizi zdravou konkurenci. Ten šílený nepotismus a jednostranné vládnutí, který tam dnes panuje, tehdy nefungovalo. Nevím, jestli teď bude mít někdo odvahu to změnit. Pan Souček přichází z Brna, tak možná odtamtud přivede nějaké zajímavé publicisty nebo moderátory. Fakt je ale ten, že to, že je někdo mladší, neznamená, že je lepší. Také to neznamená, že je vděčnější, že je skromnější, že bude otevřenější, že bude nezávislejší, že nebude dělat propagandu jedné části politického spektra jako ti dnešní, a ty ostatní umlčovat způsobem, jakým jsou dnes ti nepohodlní umlčováni v diskusních pořadech nebo tam vůbec nejsou zváni,“ vysvětluje Petr Žantovský.