Do Karlových Varů zavítal herec Tim Robbins, kterého proslavila především role ve snímku Vykoupení z věznice Shawshank. I čtvrt století po uvedení snímku do kin se film těší obrovské divácké přízni. Stále je populární. Robbins je za to vděčný a na film vzpomíná s pokorou.

Na mezinárodním filmovém festivalu s velkým uznáním zavzpomínal také na českého filmového velikána režiséra Miloše Formana. Podle herce to byl člověk, jenž si udržel svou vnitřní integritu, a to i ve chvílích, kdy věděl, že bude muset některé věci odmítat. Skutečně je odmítl a zachoval si čest.

Zato o 45. prezidentovi USA Donaldu Trumpovi nesmýšlí Robbins nijak pěkně. „Současný prezident je v podstatě podvodník, podvedl i svoje voliče,“ nebral si servítky herec. Jeho slova čtenářům přinesl server Reflex.cz. Není však bez zajímavosti, že když přišla řeč na kampaň MeToo, že tak nekompromisní nebyl. „Je důležité, aby se o problému mluvilo, kdo spáchal zločin, měl by být stíhán, ale lidé by neměli přijít o kariéru jen kvůli nařčení bez důkazů a soudu,“ řekl Robbins, jemuž vadí „masový lynč“.

• Celý článek naleznete zde

Filmoví fanoušci ale přijdou do kontaktu s politikou ještě jednou cestou. Mohou zhlédnout také několik filmů o uprchlické krizi. Ty lidem doporučuje šéfredaktor serveru Britské listy Jan Čulk. Prý opravdu stojí za vidění, i když v údajně pokleslém českém mediálním prostředí to není dostatečně zdůrazňováno.

„Podle dramaturgie asi šesti filmů, které jsem od pátku zatím v Karlových Varch zhlédl, je však festival jaksi ‚zastarale‘ i letos v naprostém hodnotovém konfliktu s převládajícím antihumanistickým, rasistickým, populistickým narativem velké části českých médií a české společnosti. Všechny filmy, které jsem zatím viděl, byly stoprocentně založeny na obhajobě základních lidských práv, humanity, tolerance a lidskosti. Zdá se tedy, navzdory čemukoliv, co o Karlových Varech v těchto dnech uslyšíte či uvidíte v českých médiích, kolik celebrit zase přijelo a kolik lidí bylo na jakém mejdanu, filozofie festivalu je naprosto jasná – dál energicky hájí všelidské hodnoty,“ napsal Čulík.

• Celý komentář Jana Čulíka naleznete zde

Tyto filmy mimo jiné dokazují, jak snadné je skrze moderní technologie zmanipulovat mladé lidi, aby se přidali k islámským radikálům. Další filmy podle Čulíka dokazují, že mnozí Evropané hledí na uprchlíky jako na podlidi, jako na zvěř, kterou je třeba lovit.

„Podlidmi jsou uprchlíci, kteří prchají před válkou a pronásledováním a když se dostanou od Evropy, evropská policie je fašisticky honí jako zvěř. To je tematizováno v děsivě kafkovském polském filmu Klary Kochańské a Kaspera Bajona Via Carpatia (2018). Julia a Piotr, středostavovský, zazobaný pár žijící ve Varšavě, je šokován prosbou Piotrovy matky. Piotr je totiž arabského původu a jeho otec uvízl kdesi v uprchlickém táboře u Středozemního moře. Piotrova stárnoucí matka Julli a Piotra přesvědčí, aby se ho pokusili najít a za pomoci falešného českého a ukradeného syrského pasu ho dostat do Varšavy. Julia a Piotr se vydají na nekonečnou cestu, klaustrofobní cestu automobilem po evropských dálnicích a v Srbsku a v Řecku jsou svědky toho, jak místní úřady honí a pronásledují uprchlíky, zatímco si turisté užívají v luxusních restauracích. Obscénní kontrast by nemohl být větší. Piotrova otce nenajdou a skončí také na pláži u řeckého moře. Turistům je osud uprchlíků putna přesně tak jako příslušníkům gestapa byl putna osud lidí umírajících v Osvětimi. Konec konců, jsou to podlidi, kdo by se staral?“ zeptal se Čulík.