Diskutující se na semináři shodli, že současné podmínky pro vědce často znevýhodňují matky. Existuje například požadavek, aby ten, kdo se chce zúčastnit v soutěži o juniorské granty Grantové agentury ČR, absolvoval nepřetržitou půlroční stáž v zahraničí.

To však vědkyně s malým dítětem nemohou absolvovat. „Já to vidím jako velký problém. Je to otázka nastavení parametrů, v nichž se nezohledňují věci, které se týkají mateřství,“ upozornil Pavel Bělobrádek.

„Jsem připraven zabývat se formálními bariérami, které brání vědkyním skloubit péči o rodinu a práci ve vědě,“ ujistil předseda lidovců, který je zároveň místopředsedou vlády pro vědu a výzkum a předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Diskuse se zúčastnila i děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Mirjam Friedová, která upozornila na rozdíl mezi zastoupením žen na školách a poté v práci. „Je pravda, že v doktorských programech je drtivá většina žen, ale když se podíváte, kdo dostane zaměstnání, tak tam je jasná převaha mužů. Kde ty ženy jsou? Je to proto, že by samy nechtěly? Nebo je systém nastavený proti nim? Proč nemáme víc profesorek, proč nemáme víc docentek? Samy nechtějí, nebo někde narazí?“ nadhodila několik otázek.