Pane doktore, Donald Trump nařídil odtajnit všechny záznamy o atentátech na Johna F. Kennedyho, Roberta F. Kennedyho staršího a Martina Luthera Kinga. Co se tam asi dozvíme? Kdo je zabil?
Ano, přiznávám se, že si podobné otázky kladu už dlouhá léta. Ale jako historik také vím, že o vraždách politiků píší a vyprávějí zejména lidoví vypravěči nejraději. A jejich posluchači nebo čtenáři jim rádi naslouchají a čtou je. Většinou se ale málokdy dovíme, jak to skutečně bylo a kdo si to přál nebo zavinil.
Mohou Němci přestat cítit vinu za své rodiče, prarodiče a praprarodiče, jak jim radí Elon Musk?Anketa
Z našeho studentského prostředí bylo podobně podivné zastřelení medika Bruna Ohnesorga v Berlíně při perské císařské návštěvě, stejně jako podivná úmrtí Rudi Dutschkeho, Ulrike Meinhofové a lidí z jejich společenského prostředí.
A to vzpomínám jen na ty, kterým byla věnována mimořádná mediální pozornost a vznikaly okolo nich legendární příběhy – dodnes více nebo méně utajované.
Snad nemusím připomínat ani vraždu nebo sebevraždu československého MZV Jana Masaryka nebo zavraždění Benita Mussoliniho a jeho milenky Clary Petacciové. Jejich smrt byla ještě po více než půlstoletí dávána do souvislosti s téměř bondovskými smyšlenkami a jejich vztahem k britské MI6, která má zapsané své dějiny počínaje rokem 1906.
Někdy zapomínáme na bájná vyprávění starců, jak je zmiňuje Kosmas ve své Chronica Boemorum (1119–1125), na ruské Byliny a letopisy, evropskou literární tradici a všechno, co se dalo sepsat, přečíst a předat potomkům autorů známých z nejrůznějších kultur a civilizací. Takže odtajnění i nejrozsáhlejších archivů ve Spojených státech jistě můžeme přivítat, ale nemusíme se nad jejich bohatstvím tvářit udiveně. Vždyť přece na celém světě takové archivy zůstávají vždy po kontrolou vlád, králů, carů a prezidentů, a ti, kteří je obhospodařují, považují se za majitele historického poznání.
Není to pravda! Jsou to jenom lokajové moci. Sloužili, slouží a budou jí sloužit až do roztrhání těla. Jen někdy se podaří historikům dobrat se zdánlivé pravdy, zejména když jde ve Spojených státech o život a dílo J. F. Kennedyho, v Rusku Josefa V. Stalina nebo Ilji Muromce a v Číně S'ma Čchiena, Konfucia nebo Lao-c'.
Fotogalerie: - Sněmovna a interpelace
Pokud by se zjistilo, že šlo o akce CIA: Překvapilo by to vlastně někoho? Nadělalo by to ještě nějaké škody?
Domnívám se, že by to nikoho nepřekvapilo také proto, že CIA má špatnou pověst, i když se jí toho dostalo často neprávem. Trápí ji stín Allena Welshe Dullese (1893–1969), který předsedal tzv. Warrenově komisi, pověřené právě vyšetřováním smrti J. F. Kennedyho. Nebyl jedinou její výraznou osobností, ačkoliv se na jejím rakovinovém bujení její, prý nekontrolované, moci významně podílel. V některých zemích je tato organizace považována za zločinnou a zločineckou a zaleží jen na mezinárodně-politické situaci, kdo a kdy ji za takovou organizaci považuje.
Chcete, aby se koalice STAČILO! dostala do Poslanecké sněmovny?Anketa
Její tzv. zneužívání moci je tak veřejně a dlouhodobě předpokládané, že se stalo součástí politického folklóru. Protože se tomu tak už stalo, nedá se to odestát a každá nová americká administrativa, nejen ta Trumpova, se bude muset naučit definovat svůj vztah k této někdy nekontrolovatelné entitě, o které si mnozí politici myslí, že jim může sloužit jako nástroj upevnění moci. Ale je to tak jako vždy – člověk si myslí, že si vytvořil nástroj k ovládání jiných, a nestačí se divit, že tento nástroj mu nejen přestal sloužit, ale dokonce svého tvůrce ovládá. Problémem je, že si toho mnozí všimnou, jako za francouzské revoluce, až když je vezli na popraviště.
Fotogalerie: - Mimořádné zastupitelstvo
My tady slyšíme od vládní koalice a jejích novinářů a aktivistů, že „musíme věřit institucím“. Například BIS. Zdá se ale, že Trump ty „instituce“ porazil. Co si o tom myslet?
Touhou ovládat druhé jsou politici přímo posedlí. A nejenom politici, ale i osoby služebné, uražené a ponížené a dokonce i osoby duchovní. Zdá se jim, že nejjednodušší způsob vládnutí je pomocí strachu, hrozeb, stínání všech hlav, které se vyvyšují nad zástup. Králem nebo knězem musí být každý, kdo chce vládnout, říká biskup Mikuláš Arnesson v Ibsenových Následnících trůnu. A tyto „instituce“ se své vlády nebudou nikdy chtít vzdát. Možná že se o tom Donald Trump sám brzy přesvědčí.
Věřit institucím je urážlivě návodné heslo všech, kterých bychom se měli obávat. Také tento aktuální pokus zbavit moci amorfní byrokratickou hydru z rodu nezmarovitých je proto v každém případě hodný pozornosti. O BIS bych ale neměl starost. To je skutečně nezmar, který se o sebe umí postarat vždy a za všech okolností.
Elon Musk se propojil na sjezd Alternativy pro Německo (AfD) a vyzval znovu Němce, ať ji volí. Kancléř Scholz poznamenal, že Musk musí chápat, že pro „krajně pravicové názory není v evropské svobodě slova místo“. Bude mu to vůbec ještě co platné?
Nezapomínejme, že pojmy jako „krajně pravicový“, „extremisticky levicový“ popularizovaly různé vládní garnitury v SRN po druhé světové válce, kdy se potřebovaly prezentovat jako režimy, které nemají nic společného s nacistickou minulostí. Částečně se jim to i podařilo.
Fotogalerie: - Poslanci sobě
Před několika dny jsem slyšel rozmlouvat besedníka v ČT, který tvrdil, ač sám z „komunistické rodiny“, že „komunisté“, jak o nich ráda mluví ve svých verbálních výronech nezastavitelná paní europoslankyně Nerudová, by neměli mít šanci podílet se v ČR na vládě, podobně, jako tomu bylo zabráněno nacistům v Německu. Asi neví, že prvním poválečným kancléřem SRN byl nacista Kurt Georg Kiesinger (CDU/CSU, 1966–1969), mj. předseda CSU, v letech 1958–1966 předseda vlády Bádenska-Würtenberska, za nacistů propagandista a agitátor na Říšském úřadu ministerstva zahraničních věcí, jehož šéf a Kiesingerův nadřízený byl Joachim von Riebentrop. Ten byl nakonec po Norimberském procesu popraven. Anebo je to možná jen tak, že historická paměť, když jde o německý národní socialismus, je zase tak trochu selektivní.
Trump udeřil na Evropu tím, že okamžitě odstoupil od boje s globálním oteplováním. Místo toho chce těžit, co to půjde. Co si s tím evropští vládci počnou? Jejich lid se bude uskromňovat a uvidí, že v Americe vše jede bez zábran.
Ono to skutečně vypadá jako úder na plexus solaris, i když tím asi nebude trpět evropská politická třída, ale evropští občané, kteří se podle rad hlasatelů celoevropských pravd „semkli“ okolo svých centrálních institucí. Problém je ale v tom, že těchto institucí je už tolik, že se nedají ani spočítat. Navíc nejde ani zjistit, jaké jsou jejich vzájemné vztahy, jejich podřízenost a nadřízenost. Tvoří totiž pověstný gordický uzel, který nakonec stejně bude někdo muset jako Alexander Veliký rozetnout. Zejména, když chtějí jako on táhnout dobývat Asii, nebo, jak vtipně říká náš pan MZV Lipavský, „tlačit“ na Čínu.
Můžeme se v Evropě, kde vládnoucí vrstva dělá, že se nic nemění a chce „klimaticky zdražovat“, a zároveň dávat peníze na zbrojení, dočkat něčeho tak nepěkného, jako se stalo ve Francii roku 1789 a v letech následujících? Zejména v kontextu Trumpa, tedy.
Myslím si, že mi vy, stejně jako čtenáři PL prominete, když se této vaší otázce pokusím vyhnout, protože si nejsem jistý, zda by se nemohlo stát, že při nesrozumitelnosti těch nových „držhubných paragrafů“, bych mohl být pronásledován našimi za nimi schovanými autoritami nebo jejich náhončími. Před několika dny pan pplk. Foltýn opět veřejně prohlásil, že si za svou definicí „sviní“ stojí a dokonce k ní ještě přidal, zřejmě ve vyšších politických kruzích také oblíbené „šmejdy“.
Váš odkaz na léta jakobínského teroru v přednesu Anatola France Bohové žízní (Les Dieux ont soift,1912), a já bych ještě přidal interpretaci Milana Kundery, je případný a doufejme, že se to těm evropským žíznivým nepodaří.
Z médií to vypadá, že Robertu Ficovi se bouří Slovensko. Věříte Ficovým slovům, že jde o akce organizované zvenčí?
Snad si to mohu panu slovenskému ministerském předsedovi dovolit věřit. Nedávno jsem zde, na PL, vzpomínal Curzia Malapartna Jak se dělá převrat nebo Technika státního převratu a celý život jsem se dotýkal „bojů o charakter revolucí“.
Samozřejmě nemohu dnes vědět, zda oznámením Roberta Fica o akcích organizovaných zvenčí mohu, nebo nemohu ověřit. Ale protože jsem se téměř celý život setkával a dokonce byl v bezprostředním kontaktu s různými typy lidových povstání, občanských revolucí a válek za emancipaci, dokonce i v neevropských zemích, myslím si, že umím poznat, kdy se jedná o spontánní vzpouru přerůstající v revoluci, a kdy o státní převrat nebo puč organizovaný podle modelových situací, které se mnohokrát osvědčily jako nástroj pro změnu poměrů.
V tomto konkrétním případě si myslím, že doba, kdy se ukáže, jak to všechno bylo, nebude příliš dlouhá, a jak říká klasik, „pravda vyjde najevo, jako olej na vodu“. A to bez ohledu na to, kdo bude vítěz, kdo poražený a kdo nám o tom bude jenom vyprávět.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Souhlasíte se Zdeňkem Zbořilem?
autor: Jaroslav Polanský
aligator167
