Kandidát do Senátu Leo Steiner (hnutí PRO kraj), který se mediálně dostal do povědomí zejména poukazováním na korupční skandály kolem operačního programu ROP Severozápad, byl možná trochu překvapen, k jakým souvislostem se nakonec svezla veřejná schůzka, na níž chtěl na příkladu jihokorejského výrobce pneumatik Nexen ukázat neefektivnost veřejné finanční podpory zahraničních firem.

Korupční kauza Joseph a tak dál – miliardy pro cizáky jsou nefér

Steiner chtěl za účasti veřejnosti a dalších kandidátů do Senátu řešit trvale udržitelný rozvoj Lounska a to, zda spočívá v podpoře zahraničních „montoven“, či nikoli. Zejména v souvislosti s ekonomickou i sociálně-vzdělanostní situací Ústeckého kraje, potažmo celé republiky. „Miliardy korun putují na podporu budování průmyslových zón, na pobídky zahraničních investorů nebo do dumpingové ceny pozemků pro velké investory. Jak velká podpora je ale nabízena místním firmám?“ ptá se.

Připomněl rovněž, že už před lety v Mostě dostával tak trochu přes prsty, když kritizoval investice do rozvojové zóny Joseph, kde dnes místo slíbených čtrnácti set míst ve fabrice Nemak nepracují ani tři stovky zaměstnanců. Vybudování Josephu však vyšlo stát na miliardu korun. „I bývalý primátor, poslanec Vlastimil Vozka, mi v roce 2012 na zastupitelstvu v přestávce říkal: ´Neotvírejte to téma.´ Ale já to udělal,“ řekl mimo jiné, když chtěl přítomným osvětlit souvislosti. Stejně jako v případě mostecké zóny, jejíž podporu kdysi kritizoval – a zanedlouho na to policie začala vyšetřovat korupční kauzu v souvislosti s 260 miliony korun za vykoupení pozemku od sedláka Jana Rajtera -, tak ani teď prý nehodlá mlčet, když se má napomáhat firmě Nexen.

„Tato investiční pobídka má stát kolem čtyř miliard korun. Je to správně? Kdo z místních živnostníků, kdyby měl dostat zhruba 4 miliony korun na jedno nové pracovní místo, by to nechtěl? Český podnikatel si může v Trianglu pořídit pozemky za 400 korun za metr čtvereční, firma Nexen za pouhé 1 euro,“ argumentoval Steiner mimo jiné.

Děti neví, co je trojčlenka a hřebík

Starosta Loun Radovan Šabata se bránil tématu montoven. „Vzhledem ke vzdělanostní úrovni zdejších lidí nám nic jiného nezbývá,“ řekl v úvodu a dodal: „Navíc uplatnění lidí se musí dneska začít řešit už na základních školách. Máme tu podnikatele, který buduje podnik osmnáct let a nemůže sehnat lidi. Zvažuje, že si snad založí vlastní školu.“

Pavel Bělobrádek, který je mimo jiné vicepremiérem pro vědu a výzkum, ve své reakci na některé informace kromě jiného souhlasil, že problém je už na školách, protože zruční lidé firmám chybí. „Děti ani nepoznají hřebík a matku. Dřív byly na školách dílny, dnes to chybí,“ podotkl Pavel Bělobrádek.

Do škol se podle místopředsedy vlády musí vrátit praktická výuka. „Diskutujeme o tom s Ministerstvem školství. Navíc všichni si dneska myslí, že budou manažeři, ale opustí základní školu a neví, co je trojčlenka,“ zmínil. Dodal, že zásadní problém také je, že ubývá nově narozených dětí.

Vliv mají „banality“ jako družiny a dílny

Z pléna zaznělo, že ač se to vzhledem k ekonomicky nastavenému tématu nezdá, všechny zmíněné věci je nutné řešit v kontextu fungování už mateřských a základních škol. Řada lidí odchází z regionu nebo nemůže vzít práci ani ve zmíněných montovnách proto, že není zajištěna ani základní péče o děti. Mnozí, kteří pracovat chtějí, nemají šanci umístit děti do mateřských škol, ale ani do družin či školních klubů. Tato zařízení při základních školách přitom zároveň mohou v rámci svých školních vzdělávacích programů, které mají ze zákona povinnost realizovat stejně jako základní škola samotná, řešit rukodělné či podobné aktivity v rámci „volného času“ družin a klubů, jak zmiňoval místopředseda Bělobrádek.

„Mimo jiné nelze očekávat změnu vzdělanostní struktury, jak zmínil starosta Šabata problém, když z těchto důvodů nebo z nemožnosti zabezpečení dětí v daném čase nemohou rodiče práci vzít, když už vůbec nějakou najdou. Zvláště třeba samoživitelky, které ji potřebují tím víc, čím méně mají šanci vymáhat výživné od otců. Tento kraj vykazuje veliké procento rozvodovosti, exekucí u jednoho z rodičů a podobně, “ zaznělo. „Je pravda, že je nutné to řešit provázaně,“ souhlasil místopředseda Bělobrádek. Také se vyjádřil, že částka podporující zahraniční investory je skutečně vysoká. „Měla by existovat i podpora místních firem. Řada firem po vyčerpání pobídky odchází zase pryč,“ dodal.

Lžeme si do kapsy

Během hodiny a půl se k odpovědi, zda investičními pobídkami podporovat montovny či nikoli, zcela jasně nedospělo. V závěrečném hlasování, které Leo Steiner inicioval, se pro mnohamilionové až miliardové podpory zahraničních investorů bez ohledu na domácí jednoznačně přihlásili pouze tři lidé. „Každopádně je jasné, že v oblasti investičních pobídek si v naší republice trochu lžeme do kapsy,“ řekl Leo Steiner. „My od té vidiny investora čekáme, že se sem třeba začnou stěhovat i Pražáci, pokud dojde k dostavbě R7. Pak bychom mohli mít vyšší daňovou výtěžnost,“ řekl na závěr starosta Šabata, který ale uznal, že podpora nesmí chybět i pro střední podnikatele v Čechách.

Iniciovat se podle něj tedy musí i existence nočních školek či školek s dvousměnným provozem. Na lounských školách je podle něj běžné, že družina je do páté třídy. A poté nastupují školní kluby, takže o děti, jejich bezpečí a socializaci v době odpolední zaměstnanosti rodičů, je postaráno. Ve všech městech to ovšem zdaleka běžné není.

Firma Nexen, o níž se během mítinku v lounském hotelu mluvilo, má za dva roky zahájit výrobu v Ústeckém kraji, v tamní zóně Triangle na Žatecku, odkud už v minulosti investoři i odcházeli. Slíbeno je v první fázi tisíc nových míst, jak premiér Bohuslav Sobotka informoval už letos v červnu. Leo Steiner i místopředseda vlády Bělobrádek poukazují na příklady z minulosti, kdy zahraniční investoři „sebrali“ zvýhodněné pobídky od státu a za pár let z republiky odešli nebo avizovaný počet pracovních míst nikdy nesplnili. Oproti tomu je zde domácí produkce, výrobci a podnikatelé, kteří na žádné podobné pobídky nárok nemají. Přitom by měli být ve své domácí zemi rovněž bráni v potaz a žádat podporu své udržitelnosti. Z jiných politických subjektů je proti tak výrazné podpoře cizích firem například hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury i další.