Klimatická konference ve sněmovně: Odpověď na osobní útoky z webu

V pondělí 11. listopadu začala v Baku Konference OSN o změně klimatu COP29, která se zaměřuje na globální opatření proti změně klimatu, pod vedením Muchtara Babajeva a organizačního výboru vedeného Samirem Nurijevem. O den později v Poslanecké sněmovně České republiky proběhla dvoudenní vědecká konference „Klimatické změny, fakta a mýty“, pořádaná poslancem Jiřím Kobzou (SPD). Za akcí stála mezinárodní vědecká skupina CLIENTEL, která vznikla v roce 2019 za účelem porozumění příčinám a dopadům změn klimatu. Mezi sponzory akce byly i Severočeské doly, které patří do skupiny ČEZ.

Konference OSN o změně klimatu COP29 v Ázerbájdžánu se soustředila na financování opatření proti klimatickým změnám a adaptaci na jejich dopady. Státy se dohodly na výrazném navýšení příspěvků pro rozvojové země, do roku 2035 by bohaté státy měly poskytovat financování klimatické pomoci ve výši 300 miliard dolarů pro rozvojové země, informovala Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organization, WMO). Mezi další výsledky mezinárodní konference patří dohoda na pravidlech globálního trhu s uhlíkovými povolenkami, který by měl jak usnadnit obchodování s uhlíkovými povolenkami, tak i podpořit snižování emisí a investice do ekologických projektů.

Konference pořádaná v Poslanecké sněmovně ČR nabídla odlišný pohled na problematiku klimatických změn v souvislosti s globálním oteplováním, který byl zaměřený především na kritiku současného vědeckého konsenzu o vlivu člověka na klima. Odborníci z oborů klimatologie, geologie, matematiky a dalších prezentovali výsledky, které zpochybňují teorii Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Chage, IPCC) o příčinné souvislosti mezi emisemi CO2 a globálním oteplováním.

Vědci na konferenci prezentovali pohledy zpochybňující dominantní klimatické teorie a zdůraznili význam přirozených procesů, jako jsou sluneční aktivita, rotace Země a přirozené cykly. Norský vědec Jan-Erik Solheim referoval o svém výzkumu změn poloh ledu v Barentsově moři za posledních 442 let a podělil se s účastníky konference o závěr svého zkoumání, že současné změny v ledovcích jsou vysvětlitelné přirozenými výkyvy planetární teploty, nikoli lidskou činností.

Britský expert Christopher Monckton se během svého projevu zaměřil na chyby v analýze teplotní zpětné vazby, jež podle jeho názoru tvoří klíčový základ pro alarmistické teorie o klimatu. Na něj navázal český statistik Tomáš Fürst, který varoval před nespolehlivostí matematických modelů, jež jsou často základem klimatických hypotéz. Zdůraznil, že tyto modely mohou selhávat při aplikaci do reality, a upozornil na možnost opačné příčinné souvislosti mezi globální teplotou a koncentrací CO2, tedy že vyšší teplota může způsobovat nárůst CO2, nikoli naopak.

Dále hovořil geofyzik a mluvčí pracovní skupiny CLIENTEL v České republice Pavel Kalenda, který argumentoval, že růst koncentrace CO2 v atmosféře vyplývá z oteplování oceánů. Právě tato teorie, podporovaná časovými řadami z let 1960–2022, podle slov Kalendy zamítá hypotézu IPCC, že lidstvo je hlavní příčinou klimatických změn.

Řecký hydrolog Demetris Koutsoyiannis použil stochastické metody k analýze kauzality mezi teplotou a koncentrací CO2 a dospěl k závěru, že teplota ovlivňuje CO2, nikoli opačně. Zároveň zdůraznil přirozený původ změn atmosférického složení a omezený vliv skleníkového efektu.

Meteorolog Milan Šálek zpochybnil skleníkový efekt jako hlavní příčinu klimatických změn. Data z družice CERES podle něj ukazují, že změny radiační nerovnováhy souvisejí spíše s krátkovlnným odraženým zářením a změnami albeda, například kvůli urbanizaci nebo zalesňování. Šálek označil redukci příčin klimatických změn pouze na skleníkové plyny za zjednodušující a upozornil na riziko manipulace klimatické politiky ve prospěch průmyslových a aktivistických zájmů.

Závěry konference pořádané ve Sněmovně Parlamentu České republiky celkově naznačily, že vliv CO2 na klimatické změny je nadhodnocován a že přirozené faktory hrají klíčovou roli. Zatímco na mezinárodní konferenci COP29 se tedy státy dohodly na dalších krocích oblasti financování klimatické pomoci a podpoře ekologických investic, česká vědecká konference nabídla pohled, který zpochybňuje samotné základy klimatického narativu, na kterých účastníci konference COP29 pravděpodobně postavili svá rozhodnutí.

Poslanec Jiří Kobza v předsálí konference pro ParlamentníListy.cz vysvětloval, že pozvání obdržela všechna česká média, ale většina se rozhodla dvoudenní setkání ignorovat. ParlamentníListy.cz z ní přinesly shrnující reportáž.

Pár dnů po pražské konferenci „Klimatické změny, fakta a mýty“ se objevil text, který setkání vědců z mnoha přírodovědních oborů prezentoval tak, že na půdě Poslanecké sněmovny došlo k „šíření dezinformací a popírání klimatické vědy“.

Z věcných připomínek dal autor dohromady výtku, že se na konferenci nepodařilo najít žádného klimatologa a zpochybňování vědeckého renomé účastníků, případně doplněné polopatickým vysvětlením jejich záměrů politickými nebo byznysovými záměry.

Na text reagoval doktor Pavel Kalenda, který na konferenci vystupoval. Ve svém vyjádření pro ParlamentníListy.cz vyvrátil novinářova obvinění z neodbornosti konference a zpochybnil taktiku novináře, který podle něj záměrně odváděl pozornost od vědeckého obsahu k osobním útokům a politickým konotacím.

Podle Kalendy novinář neanalyzoval obsah přednášek a vědeckých tvrzení, ale místo toho použil taktiku ad hominem, zaměřující se na diskreditaci přednášejících a organizátorů. „Toto je velice dobře známá taktika dezinformátorů z řad mainstreamu, kteří nemají možnosti ani schopnosti rozporovat odborná tvrzení řečníka, tak jej rovnou označí za hoaxera nebo dezinformátora, aniž by alespoň odkázali na zdroje, ve kterých jsou ony hoaxy nebo dezinformace rozebrány a odmítnuty,“ píše Kalenda.

Jako příklad uvádí britského lorda Moncktona, kterého novinář označil za „hoaxera“.

Podle Kalendy přitom Moncktonova přednáška poukázala na chyby v interpretaci teplotní zpětné vazby IPCC. „Monckton ukázal, že když vnější zdroje ohřejí Zemi například o 1 °C, tak díky pozitivní zpětné vazbě se Země ohřeje ne o 1 °C, ale o cca 1,1 °C, ale samotná zpětná vazba není a nemůže být zdrojem energie, nemůže tedy ohřát Zemi o ten primární 1 °C. Zpětná vazba pouze mění a přerozděluje toky energie od Slunce na zemský povrch a zpět do kosmu,“ vysvětlil Kalenda, jak Monckton poukázal na význam vodní páry jako nejvýznamnějšího skleníkového plynu, zodpovědného za více než 80 % skleníkového efektu.

Kalenda reagoval i na tvrzení novináře ohledně financování konference, konkrétně na obvinění, že lord Monckton řečnil „za peníze dceřiné firmy ČEZ“. Toto tvrzení Kalenda označuje za příklad dehonestační taktiky a připomíná, že Monckton měl obdobnou přednášku o teplotní zpětné vazbě o měsíc dříve v Institutu Václava Klause.

Kalenda se též vyjádřil ke snaze novináře zpochybnit odbornou kvalifikaci účastníků konference. Tvrzení, že se na konferenci nepodařilo najít žádného klimatologa, podle něj ukazuje na nepochopení toho, co klimatologie jako vědní obor zahrnuje. A dodal, že pokud byla použita takto úzká definice, nemohl by být klimatologem ani známý vědec Michael Mann, který vystudoval fyziku, aplikovanou matematiku a geologii.

Kalenda vysvětlil, že většina přednášejících na konferenci měla vzdělání stejné nebo vyšší než Michael Mann, který je považován za jednoho z otců současného bádání o klimatu. „Ryzími klimatology zde byli sice jen RNDr. Milan Šálek, Ph.D., a doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., ale většina ostatních měla stejné nebo vyšší vzdělání než Michael Mann,“ uvedl a zmínil odborníky jako profesory Solheima (astrofyzik), Koutsoyiannise (hydrolog), Massona (chemik) a další.

Tito vědci jsou podle něj špičkami ve svých oborech a jejich práce má přímou vazbu na klimatologii, protože se zabývají klíčovými procesy ovlivňujícími klima, jako jsou sluneční aktivita, toky energie nebo pohyby vody v atmosféře a zemské kůře. „Celá řada oborů souvisí s klimatologií a klimatem, například my, geofyzici a geologové, jsme schopni rekonstruovat na základě hlubokomořských sedimentů jak sluneční aktivitu, tak také proxyteploty oceánů nebo jeho aciditu,“ zdůrazňuje Kalenda, že klimatologie není izolovaným oborem a že přístupy geofyziků, hydrologů nebo astronomů umožňují pochopit klima z širší perspektivy.

Na základě toho Kalenda obhajuje multidisciplinární přístup k výzkumu klimatu, který byl na konferenci zastoupen. Třeba u astronomů je podle něj propojení se studií klimatu zcela zřejmé: „Slunce je tím hlavním zdrojem energie na Zemi (99,99 %) a bez slunečního osvitu by na Zemi panovala teplota blízká absolutní nule.“ Podobně hydrologie a geofyzika jsou úzce spojeny s pohyby energie a vody v přírodě.

„Toto ‚ryzí‘ klimatologové nemohou, protože se zabývají pouze jevy v atmosféře a na povrchu země, a to ještě většinou jen za období přístrojových měření,“ prohlásil Kalenda.

V souvislosti s tím zmínil příspěvek profesora Crolla, který matematicky popsal mechanismus akumulace sluneční energie v zemské kůře a její vliv na pohyby litosférických desek. Croll na konferenci prezentoval, jak sluneční aktivita ovlivňuje geologické a klimatické cykly během posledních 550 milionů let. Kalenda tak ukázal, že klimatologie je oborem propojeným s mnoha dalšími vědními disciplínami a že odborníci z těchto oblastí přinášejí klíčové poznatky, které „ryzí klimatologové“ často nemají možnost získat.