V pondělí 11. listopadu začala v Baku Konference OSN o změně klimatu COP29, která se zaměřuje na globální opatření proti změně klimatu, pod vedením Muchtara Babajeva a organizačního výboru vedeného Samirem Nurijevem. O den později v Poslanecké sněmovně České republiky proběhla dvoudenní vědecká konference „Klimatické změny, fakta a mýty“, pořádaná poslancem Jiřím Kobzou (SPD). Za akcí stála mezinárodní vědecká skupina CLIENTEL, která vznikla v roce 2019 za účelem porozumění příčinám a dopadům změn klimatu. Mezi sponzory akce byly i Severočeské doly, které patří do skupiny ČEZ.

Konference OSN o změně klimatu COP29 v Ázerbájdžánu se soustředila na financování opatření proti klimatickým změnám a adaptaci na jejich dopady. Státy se dohodly na výrazném navýšení příspěvků pro rozvojové země, do roku 2035 by bohaté státy měly poskytovat financování klimatické pomoci ve výši 300 miliard dolarů pro rozvojové země, informovala Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organization, WMO). Mezi další výsledky mezinárodní konference patří dohoda na pravidlech globálního trhu s uhlíkovými povolenkami, který by měl jak usnadnit obchodování s uhlíkovými povolenkami, tak i podpořit snižování emisí a investice do ekologických projektů.

Konference pořádaná v Poslanecké sněmovně ČR nabídla odlišný pohled na problematiku klimatických změn v souvislosti s globálním oteplováním, který byl zaměřený především na kritiku současného vědeckého konsenzu o vlivu člověka na klima. Odborníci z oborů klimatologie, geologie, matematiky a dalších prezentovali výsledky, které zpochybňují teorii Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Chage, IPCC) o příčinné souvislosti mezi emisemi CO2 a globálním oteplováním.

Vědci na konferenci prezentovali pohledy zpochybňující dominantní klimatické teorie a zdůraznili význam přirozených procesů, jako jsou sluneční aktivita, rotace Země a přirozené cykly. Norský vědec Jan-Erik Solheim referoval o svém výzkumu změn poloh ledu v Barentsově moři za posledních 442 let a podělil se s účastníky konference o závěr svého zkoumání, že současné změny v ledovcích jsou vysvětlitelné přirozenými výkyvy planetární teploty, nikoli lidskou činností.

Britský expert Christopher Monckton se během svého projevu zaměřil na chyby v analýze teplotní zpětné vazby, jež podle jeho názoru tvoří klíčový základ pro alarmistické teorie o klimatu. Na něj navázal český statistik Tomáš Fürst, který varoval před nespolehlivostí matematických modelů, jež jsou často základem klimatických hypotéz. Zdůraznil, že tyto modely mohou selhávat při aplikaci do reality, a upozornil na možnost opačné příčinné souvislosti mezi globální teplotou a koncentrací CO2, tedy že vyšší teplota může způsobovat nárůst CO2, nikoli naopak.