„Lidovci byli v Národní frontě, ale jen kvůli tomu, že byli popraveni čtyři poslanci, deset jich emigrovalo a část skončila v žaláři. Desetitisícům členů bylo omezeno členství. To nebyl dobrovolný vstup,“ ujišťuje lidovecký předseda. Josef Plojhar, který po celé toto období stranu vedl, byl podle něj v roce 1948 ze strany vyloučen, ale pak ho komunisté násilím dosadili zpátky.  

Problematika lustrací však podle něj až tak nesouvisí s Andrejem Babišem, protože jeho problém lze vyřešit i za současné úpravy. Pokud bude vicepremiérem a nebude mít pod sebou žádné ministerstvo, nebude to prý problém. „Ministr přímo řídí část státní správy,“ vysvětluje.

On sám prý rozhodně nechce předsedu ANO kádrovat. „Je velký rozdíl mezi člověkem, který někoho mlátil nebo šikanoval, a tím, kdo - pokud to tak bylo - dělal ekonomickou rozvědku,“ říká k tomu.

Dalším problémem, ve kterém lidovci stojí proti oběma silnějším koaličním partnerům, jsou církevní restituce. Bělobrádek se pravidelně setkává s kardinálem Dominikem Dukou, a proto nyní působí tak trochu jako „spojka“ mezi vládou a církví. „Sdělil jsem panu kardinálovi náš postoj, že nebudeme aktivní a necháme to na ČSSD a ANO, aby se pokusili dojednat něco jiného. A pokud bude vzájemná dohoda, tak to blokovat nebudeme a určitě to podpoříme,“ ujišťuje.

Kardinál Duka mu prý přítomnost ve vládě, která usiluje o revizi restitucí, nevyčítá. „Má pro tu situaci pochopení. Myslím, že platí to, co říkal Josef Lux, že tančit můžete jen s tím, kdo je v sále,“ uvedl předseda lidovců. Navíc se obává, že všechna ostatní řešení by byla špatná.