CVVM se problematice Benešových dekretů věnovalo v prosincovém reprezentativním šetření.  První otázka mapovala názory české veřejnosti na další platnost těchto dekretů, druhá pak názory na to, zda odsun sudetských Němců, provedený na základě některých z těchto dekretů, byl, nebo nebyl spravedlivý.

Odsun sudetských Němců po druhé světové válce vnímají jako spravedlivý dvě pětiny občanů, což je značný posun a znamená to, že je to nejméně lidí od roku 2002. V souvislosti s tím, jak v posledních letech ubývá zastánců odsunu Němců, zvyšuje se počet těch, kteří ho hodnotí jako nespravedlivý, uvedlo CVVM. To, že odsun byl nespravedlivý, uvedlo v průzkumu 36 procent dotázaných.  Před sedmi lety označilo odsun za nespravedlivý 28 procent lidí a před 12 lety 26 procent lidí.

Celý průzkum ZDE

Názor, že Benešovy dekrety mají zůstat v platnosti, je ve veřejnosti zakotven stabilně. Do roku 2005 se tak vyjadřovaly přibližně dvě třetiny občanů. V letech 2006 a 2007 si totéž myslela asi polovina lidí, o dva roky později jich ale opět přibylo, a to na úroveň z let před rokem 2005.

Těch, kteří si na Benešovy dekrety neudělali názor, mezi mladými přibývá

Nyní se ale ukazuje nový trend. V porovnání s průzkumem v roce 2009 stoupl o šest procentních bodů počet těch, kteří schvalují zrušení dekretů, a o 15 bodů klesl počet zastánců dekretů.

Rozdíl v odpovědích podle CVVM je určen především věkovými skupinami. Téměř dvě třetiny starších 60 let odmítají zrušení dekretů, mezi mladými do 29 je téhož názoru necelá třetina. O spravedlnosti odsunu sudetských Němců je mezi staršími 60 let přesvědčena polovina lidí, mezi lidmi do 30 let třetina. „Svou roli zde hraje skutečnost, že se mladí lidé mezi 15 až 29 lety o problematiku odsunu příliš nezajímají, případně nemají utvořen jednoznačný názor," tvrdí autoři průzkumu.