Také letošní pouť zahájilo shrnutí událostí z května 1945 a modlitba u kříže na místě hromadného hrobu obětí pohořelického sběrného tábora. Poté se poutníci vydali směrem po trase tehdejšího pochodu přes Ledce, Rajhrad a Modřice na Mendlovo náměstí v Brně.

Už v roce 2006 se skupina studentů vydala na první pietní pochod ve stopách odsunutých. Smyslem těchto akcí je připomenout si tehdejší události a vrátit je na mentální mapu Brňanů. „Od roku 2015 průvod ale chodí v opačném směru, tedy z Pohořelic do Brna, jako symbol smíření,“ uvedl za pořadatele Jaroslav Ostrčilík, který byl u všech ročníků akce.

Zájemci se mohli k pochodu libovolně přidat cestou. Pořadatelé přichystali i dopravu autobusy, které v pravidelných intervalech dojížděly do Ledce, Rajhradu či Modřic, aby zhruba navazovaly na pochod.

Pochod dorazil k Mendlovu náměstí podle předpokladu asi v 18:15. Musel projít kolem zhruba pěti desítek protestujících, kteří na účastníky pochodu například volali, aby se vrátili zpátky do Říše. Protestující na účastníky pochodu pískali, ozývala se i řehtačka.

Primátor Brna Petr Vokřál (ANO) ve svém proslovu při zakončení pouti připomněl, že republika letos slaví 100 let od svého vzniku. „Za tu dobu jsme získali svobodu, nezávislost, ale také jsme řadu věcí ztratili. Ztratili jsme židovské spoluobčany, německy mluvící Brňany, ztratili jsme intelektuály v době komunismu. Proto proces smíření tak, jak probíhá, je velmi důležitý, právě teď v dnešní Evropě, kdy se zahrává se strachem a s nejrůznějšími obavami,“ uvedl primátor.

K účastníkům akce promluvil tadé čelní představitel sudetských Němců Bern Posselt.

Předák sudetských Němců Bernd Posselt uvedl, že Čechy a Němce v minulosti rozdělila lidská hloupost. "Společně jsme vytvořili toto kvetoucí kulturní centrum Evropy. Ale všechno to zničil nacionální socialismus se svými zločiny, nacismus, holokaust. Nacionalismus v obou národech. Je důležité, abychom to dnes překonali," řekl Posselt.

V neděli se bude také v rámci festivalu Meeting Brno konat pietní akt na nádvoří Kounicových studentských kolejí, které za druhé světové války sloužily jako neblaze proslulé nacistické vězení a popraviště. Pietního aktu se zúčastní čeští i němečtí občané.

Pouť smíření připomíná událost označovanou někdy jako brněnský pochod smrti. Na konci května 1945 muselo město nuceně opustit na 20.000 německy mluvících lidí, mezi nimi mnoho starců, žen a dětí. Podle organizátorů Pouti smíření nepřežilo cestu k rakouským hranicím 1700 lidí. Náhledy historiků i publikované početní údaje se ale různí.