Bez peněz pro památky? Fialova vláda zklamala nadšence. Mluví se o velkých dotacích pro jiné

18.01.2022 21:07 | Reportáž

„Je smutné, když nová vláda, jež usiluje o úspory, nejdříve sáhne na kulturu, kde jsou dotace už tak malé, a například ponechá v platnosti dotace mnohem většího rozsahu pro agrobarony,“ říká Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky. Zaměstnanci Ministerstva kultury ale doporučují využít jiné programy než ty, které byly pro letošní rok pozastaveny. V řadě případů to však není možné.

Bez peněz pro památky? Fialova vláda zklamala nadšence. Mluví se o velkých dotacích pro jiné
Foto: Ilustrační foto J. Štěpán
Popisek: Fandové historických památek, kteří si je svépomocně opravují, přišli letos o jeden z programů podpory, jež ministerstvo kultury nyní pozastavilo

Vysoká inflace, horentní ceny energií a prázdná státní kasa donutily novou vládu k mnoha nepopulárním opatřením. Ty se bohužel nevyhnuly ani oblasti kultury, konkrétně péči o historické památky. Dotací na jejich opravy je stále méně, na což nejvíce doplácejí různé spolky i nadšenci, kteří památky za částečné podpory státu renovují bez nároku na odměnu a ve svém volném čase. Velkou ránou je tak pro ně pozastavení programu Podpory obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností pro letošní rok. Fandům historických staveb ani tak nevadí letošní „stopka“ zmíněného programu jako spíše způsob, kterým to Ministerstvo kultury nyní překotně vyhlásilo, a to nejprve jen na svém webu, aniž žadatele či už přímo realizátory různých projektů předem informovalo.

„Ministerstvo kultury náhle a bez ohlášení zrušilo v rámci vládních úspor jeden z významných zdrojů na opravy památek v regionech. Byly to sice nevelké peníze, ale malým subjektům tento zdroj umožňoval každým rokem opravit zapomenuté, památkově chráněné objekty. Navíc o této změně nebyla informována ani pracoviště Národních památkových ústavů či zaměstnanci obcí, kterých se to týká. Vše proběhlo v jakési podivné tajnosti. Naší organizaci tak vznikla nemalá díra v rozpočtu prací na letošní rok a navíc arogance tohoto  přístupu nás nenaplňuje chutí zachraňovat nějaké památky. Trávíme na stavbách víkendy, často za vlastní náklady, a čekali bychom od nové vlády větší podporu nebo alespoň stejnou pomoc jako v minulosti,“ uvedl Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky, který už zachránil s mnoha dalšími nadšenci zdevastovaný gotický kostel v Pelhřimovech na Osoblažsku. V současné době Dokoupil opravuje se svými kolegy i památkově chráněný objekt rychty ze 17. století v Karlovicích na Bruntálsku.

„Kdybychom se to dozvěděli dříve, tak si peníze na opravy pro letošní rok seženeme i jinde. Část plánovaných financí na postupnou rekonstrukci karlovické rychty máme už slíbenou z Krajského úřadu v Ostravě, další nezbytnou část peněz ale nemáme pokrytou, což pro nás znamená nepříjemnou komplikaci, tedy zastavení důležitých stavebních prací. Náš plánovaný projekt na tento rok tak dostal tvrdou ránu,“ dodal ještě Dokoupil, který je ve svém regionu také známý jako cestovatel, člen charitativních i ekologických organizací a uznávaný fotograf.  

Nízkou podporu státu potvrzují i další nadšenci i filantropové

Letité problémy s dotacemi od státu či z jiných fondů do památkové péče potvrdil i Jan Stejskal, finanční specialista, který se také řadu let věnuje záchraně historických památek na Moravě a zvláště pak ve Slezsku. Právě jeho zásluhou byla v pohraničním Krnově skvěle zrekonstruována židovská synagoga, která jako jedna z mála „přežila“ řádění fašistů za Křišťalové noci před II. světovou válkou. Za minulého režimu sloužila tato sakrální stavba jako pobočka státního archivu, a řada jejích výjimečných architektonických prvků tak vzala za své. Nyní se Stejskal věnuje obnově výstavných krnovských vil z počátku 20. století, které tehdy vlastnili majitelé místních textilek, kdy se Krnovu za „první republiky“ přezdívalo Manchester Slezska.

„Snažíme se architektonické památky nejvíce renovovat z finančních a sponzorských darů od různých úspěšných firem a také částečně z vlastních prostředků. Statním či evropským dotacím, kromě hodně nákladného projektu na rekonstrukci krnovské synagogy, jsme se snažili spíše vyhýbat, protože administrativa kolem nich je pak hodně komplikovaná,“ konstatoval Jan Stejskal.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Štěpán

Slavnostní účtenková loterie

Paní Schillerová, nemyslíte si, že by bylo lepší, kdyby se zabývali zaměstnanci najati na účtenkovou loterii něčím užitečnějším? Nebo že bychom mohli za účtenkovou loterii ušetřit a tyto finance raději dát či rozdělit mezi pečovatelské domy na podporu důstojného stáří? Nemyslíte si, že by taková čás...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Potom, pošleme.“ Bojovníci s dezinformacemi přistiženi při lži. Tvrdá slova novinářky

22:21 „Potom, pošleme.“ Bojovníci s dezinformacemi přistiženi při lži. Tvrdá slova novinářky

Vyhýbavé odpovědi a značná nervozita, tak vypadala reakce lidí spolupracujících s redakcí Visegrad I…