„Dnes je historicky velmi významný den, před 80 lety hitlerovské Německo přepadlo bývalý Sovětský svaz se zdůvodněním, že potřebuje větší prostor, Lebensraum, a zejména že chtějí pro sebe ruské nerostné suroviny. V podstatě v minulosti stále opakující se fráze, například císaře Napoleona, že někdo si může nárokovat majetek toho druhého. Proti tomuto tvrzení, frázi, jak jsem to nazval, stojí od roku 1945 od Charty OSN, respektive následně od přijetí mezinárodního paktu a o občanských a politických právech mezinárodněprávní závazek podle článku 1 odstavce 1 tohoto paktu, že každý národ má nárok na svůj politický režim a na využívání svých přírodních zdrojů,“ sdělil na konferenci mimo jiné Filip. 

Následně hovořil o Jensi Stoltenbergovi. „Za dobu, co je ve funkci, už měl řadu významných projevů. Některé z nich mají dokonce doktrinální charakter a význam. Bylo to hned po referendu na Krymu v roce 2014, dále pak v Mnichově a nakonec i na summitech NATO. Jens Stoltenberg dělá nesporné pokroky, a to především při vymezení toho, jaké hrozby pro NATO a zejména pro Evropu jsou k dispozici. V jeho pojetí je to jednoznačně Ruská federace a osobně prezident Putin. Jeho politiku otevřeně označuje za agresivní. V jednom ze svých projevů dokonce řekl, že Ruská federace se při své rozpínavosti dostala až tak daleko, že poprvé v dějinách má přímou hranici s NATO. A tím pádem představuje přímou a naléhavou hrozbu, na kterou je potřebné odpovědět dalším posilováním NATO a zejména pak navyšováním počtu jednotek na východní hranici. Tento doktrinální myšlenkový pochod považuji za vážně pozoruhodný, a to ho po něm opakuje řada politiků a taky generálů v nových členských zemích. Je to přesně jako v dobových anekdotách o vysílání Rádia Jerevan. V principu má Jens Stoltenberg samozřejmě pravdu. Ruská federace má společnou hranici s NATO, jenom je nutno dodat, jaký byl směr pohybu. Expandovalo NATO směrem k Rusku. Nebylo to naopak. A samozřejmě trvám na pojmu expanze, nepoužívám eufemismus zvaný rozšiřování. Výsledek této expanze je jasný. NATO jde všude tam, kde odešlo Rusko, celkově svoji rozlohu rozšířilo o více než milion kilometrů čtverečních. Na tomto území žije více než miliarda obyvatel. Není tu moc strategických surovin, ale je tu hodně vojenských základen, a to je to, oč tu běží, a to je ta přidaná hodnota,“ sdělil Filip.

„Z pohledu celoevropské bezpečnosti máme dvě možnosti. Můžeme opakovat naučené fráze, kterými pak vyniká Jens Stoltenberg. Já osobně to považuji za velice povrchní a laciné. Ale mám jeho přístup rád, protože krásně nahrává na smeč. Za druhé: budeme ochotni tuto situaci nahlížet realisticky a říct si, že z důsledku obdobné expanze NATO je na její východní hranici vysoké vojenské napětí, je tam vysoká koncentrace vojenských jednotek, jsou tam velice časté závažné vojenské incidenty, které mohou kdykoliv přerůst v přímou vojenskou konfrontaci s nedozírnými následky. A za třetí: z toho vyplývá, že hlavní výzvou dnešní doby je usilovat o zastavení militarizace na východní hranici NATO a jít cestou demilitarizace, tedy cestou uvolňování mezinárodního napětí,“ dokončil Filip.