Ve společnosti to stále více vře. Jak se moderně říká, česká společnost je stále více polarizovaná.

Aktuálním projevem tohoto společenského pnutí, minulý týden bylo, že novému ombudsmanovi panu Stanislavu Křečkovi zkusili jeho protivníci zabránit ve vstupu do budovy úřadu. Vlastními těly! Policie ČR následně zajistila v Brně sedm lidí a vchod do „ombusmaniátu“ na Údolní ulici naštěstí řádně uvolnila.

Skandální atak na demokracii

Zde musím jako právní pedagog důrazně zvednout prst i hlas, takové jednání je v demokratickém státě naprosto nepřípustné. Laskavý čtenář tuší, že zde mám na mysli jednání zvlčilých aktivistů, nikoliv policistů, vykonávajících své legální povinnosti.

Je nutné po sté zopakovat, Stanislav Křeček byl řádně zvolen ve svobodné volbě, demokraticky zvolenými poslanci. A Křečka předtím navrhl demokraticky zvolený prezident, který vzešel dokonce z přímé volby prezidenta.

In medias res: Aktivisté, kteří bránili panu doktorovi v nástupu do funkce (resp. vstupu do budovy) de facto plivli do tváře všem demokratickým principům, které jsou zde třicet let lopotně budovány. Přirozeně ne vše se povedlo, a ne vše je v ČR spravedlivé, ale bránit demokraticky zvolenému veřejnému ochránci práv v nástupu do funkce je skandální a hloupé!

Dobří lidé, činit z dlouholetého sociálnědemokratického poslance a dřívějšího zástupce Veřejného ochránce práv jakéhosi „veřejného nepřítele číslo jedna“ je naprosto zbytečné dělání z komára (zde spíše z křečka) velblouda. Ombudsman Křeček je zkušený právník a vlastně dlouholetá součást systému. Ten, kdo přirovnává Stanislava Křečka např. k Tomio Okamurovi či dokonce k Mariánovi Kotlebovi je úplně, ale úplně mimo. Cui bono?