„Těžko si lze představit, že 150 milionů korun vyplacených bývalému šéfovi Letiště Praha Miroslavu Dvořákovi skončilo v jeho kapse. Málokdo si dnes dokáže vybavit, kvůli čemu v roce 2009 ve skutečnosti padla Topolánkova vláda,“ píše Plesl s tím, že stojí za to si připomenout, že tenkrát šlo o hádku o podíly z tehdy plánované privatizace pražského letiště. Spor tehdy vypukl mezi dvěma mocenskými centry v ODS – jedno reprezentoval Marek Dalík s Mirkem Topolánkem, druhé tvořil Roman Janoušek s Pavlem Bémem.

„Problém nastal už v roce 2008, když si Janoušek řekl o 34 procent akcií Letiště Praha pro Bémem řízený pražský magistrát,“ poznamenává Plesl s tím, že tuto variantu zavrhl premiér Topolánek.

„V příběhu hrají významnou roli minimálně dva další lidé. Jedním je tehdejší šéf Letiště Praha Miroslav Dvořák, druhým tehdejší ministr dopravy Aleš Řebíček řečený Ála. Oba lze svým způsobem označit za bílé koně tehdejších ‚kmotrů‘ pohybujících se na pomezí politiky a byznysu. A z tohoto úhlu je třeba nahlížet i na mimořádně nadstandardní odměnu ve výši 150 milionů korun, kterou si Dvořák ze státem ovládaného podniku odnesl za nikdy neuskutečněnou privatizaci. Těžko si lze totiž představit, že by celá částka skončila v jeho kapse. Na to byl Dvořák moc malý pán,“ dodává Plesl s tím, že aby bylo jasné, kdo koho řídí, nechal tenkrát Janoušek Dvořáka postavit si honosnou vilu v pražském Braníku hned vedle té své.

„Bylo to gesto zpupnosti, která nakonec vedla nejen k pádu Topolánkovy vlády, ale i k pádu celého kmotrovského systému reprezentovaného mimo jiné i Janouškem,“ uzavírá šéfredaktor MF Dnes s tím, že hlavní otázka, jak a s kým se Dvořák o svou „loterijní výhru“ podělil, je zatím bez odpovědi.