„Zbabělci utekli,“ pořvávali Sadrovi přívrženci poté, co se zmocnili budovy parlamentu. Odkazovali na členy iráckého parlamentu, kteří se v budově shromáždili jen několik hodin poté, co ji povstalci obsadili. Klerik al-Sadr před obsazením prohlašoval, že „stojí za obyčejnými lidmi a vyzývá k bojkotu všech politiků vyjma těch, kteří usilují o plně transparentní reformy“, píše CNN.
Už v neděli Sadrova kancelář ovšem vydala prohlášení, ve kterém vyzvala demonstranty k ústupu, a to s ohledem na imáma Mússu al-Kadhima, jehož výročí smrti si budou připomínat tisíce šíitských poutníků tím, že budou hromadně navštěvovat jeho hrobku. V prohlášení se také uvádí, že by k obnovení protestů mělo dojít v pátek, kdy se mají demonstranti domáhat rezignace prezidenta i předsedy vlády. „Jestliže složit funkci odmítnou, musí alespoň uspořádat předčasné volby. Pokud se ovšem nestane ani to, demonstranti vyhlásí v zemi veřejnou stávku,“ píše se v prohlášení.
Muktada al-Sadr, jehož otec byl rovněž prominentním šíitským klerikem stojícím proti Saddámu Hussajnovi, je označován za jednoho z nejvlivnějších lidí v zemi; vede masové lidové hnutí, kontroluje jeden z největších politických bloků v parlamentu a velí silné armádě. Sadr své hnutí založil hned po americké invazi do Iráku v roce 2003. V té době byl označován za destabilizující element v zemi.
Al-Sadr se mezi ostatními uskupeními snažil pro svoje hnutí vytvořit odlišnou identitu. „V roce 2003 své hnutí tedy začal prezentovat jako irácké nacionalistické a zejména protiamerické, čímž se snažil překlenout sektářské rozdíly, a také jako hnutí, které se zformovalo uvnitř země, na rozdíl od mnohých jiných šíitských politických stran, které se zrodily v exilu,“ tvrdí profesor z Kalifornské státní univerzity Ibrahim Al-Marashi.
Sadrův vliv mezi iráckými šíity neustále narůstá. „Se svou politickou stranou, ke které se hlásí zejména chudší vrstvy obyvatelstva napříč převážně šíitskými iráckými městy, a svými paramilitárními vojenskými brigádami je al-Sadr jasně nejvlivnějším šíitským lídrem v zemi,“ píše Al-Džazíra.
Jedním z prvních kroků, které al-Sadr po svém příchodu do Bagdádu učinil, bylo zformování orgánu sestávajícího ze sekulárních, šíitských, sunnitských a kurdských intelektuálů a akademiků, kteří mají za úkol navrhnout střízlivé reformy vyhovující všem stranám. „Jeho cílem je oslovit všechny rozdrobené irácké komunity tím, že bude prezentovat alternativní vizi irácké budoucnosti,“ píše Al-Džazíra.
Rozdělení země je téměř nevyhnutelné
Bývalý zaměstnanec americké CIA Larry Johnson v rozhovoru pro ruskou RT uvedl, že Muktadá al-Sadr bude na iráckém politickém poli klíčovým hráčem. „Vše závisí na kompetenci irácké vlády, která je v aktuální podobě velmi nekompetentní,“ řekl. Zároveň vyloučil možnost, že by se aktuální vývoj v Iráku nějak pokusila ovlivnit americká armáda. Rozdělení země je podle Johnsona téměř nevyhnutelné. „Domnívám se, že minimálně Bagdád a jižní část země se stanou de facto šíitským státem, který bude mít blízký vztah s Iránem,“ uvedl.
V horší situaci jsou podle něj sunnité žijící na západ od Bagdádu. „Na jedné straně se musejí potýkat s Islámským státem a ostatními skupinami, jako například an-Nusrou. Na straně druhé se nemají na koho obrátit, jelikož mezi bagdádskými šíity nemají žádné přirozené spojence. Sám Muktadá al-Sadr spojenectví se sunnitskými kmeny otevřeně odmítá,“ objasnil Američan složitou situaci v zemi.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: fib