Holub poukázal na to, že na dosud blokovaný majetek obce a kraje ani nemohly čerpat peníze z EU. „V této době končících restitucí se vyjasňují majetkové vztahy a obce, města či kraje konečně mohou i pro tuto oblast žádat dotace z programů EU na roky 2014–2020,“ uvedl. Na pozemcích odkoupených po jejich navrácení církvi mohou podle něho obce stavět byty i objekty občanské vybavenosti.

Takto třeba Dobřany na Plzeňsku odkupují od církve skoro 23 000 metrů čtverečních pozemků, půdu od církve odkoupí a další s ní smění také Soběslav na Táborsku. Dokončení restitucí podle Holuba umožnilo výstavbu nové mateřské školy v Rynárci na Pelhřimovsku, církev se dohodla také na prodeji pozemků pro cyklostezku a v areálu Domova pro seniory ve Veselí nad Lužnicí, v areálu obchodního centra v Nepomuku a pro výstavbu lyžařského areálu v Horní Vltavici. Ve Veselí nad Lužnicí rovněž některé pozemky koupí nebo si pronajme Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Zákon o církevních restitucích umožňuje jednat o vydání zhruba 30 000 nemovitostí a také movitého majetku církvím

Pozemky vrácené v restitucích prodává církev rovněž pro budování průmyslových zón. Holub jako příklad uvedl rozšíření závodu automobilky Škoda Auto v Kvasinách na Rychnovsku a stavbu gumárenské výroby Nexen Tires v zóně Triangle u Žatce. „Díky odblokování církevních pozemků mohou lidé z regionů s vysokou nezaměstnaností získat práci,“ podotkl. Jako příklad toho, že se církevní subjekt vzdal svého restitučního nároku, uvedl Holub pozemky pod šatnami u tenisových kurtů v Milevsku.

Zmínil také případ obce Červená Řečice na Pelhřimovsku. „Mezi zástupci místní samosprávy a Arcibiskupství pražského nyní probíhají jednání o dalším postupu při rozvoji města. Arcibiskupství se na území obce postupně navracejí stovky hektarů pozemků, z nichž některé jsou podle územního plánu zastavitelné, a vede se spor o několikahektarový pozemek, který byl podle něj převeden v rozporu se zákonem ze státu na město,“ popsal Holub.

Zákon o církevních restitucích umožňuje jednat o vydání zhruba 30 000 nemovitostí a také movitého majetku církvím. Spory vznikly asi u tisícovky položek, přičemž jedna třetina z nich je nekonfliktní, a tedy i dobře řešitelná, uvedl v polovině ledna kardinál Dominik Duka. Spory mezi církvemi a dosavadními uživateli tohoto majetku vznikají u zbylých stovek položek. Církev například podává žaloby o navrácení majetku, který byl podle ní neoprávněně převeden na obce, kraje nebo soukromé osoby. V restitucích má totiž nárok pouze na majetek v držení státu a státních organizací.