„Není možné, aby docházelo jednak k duplicitě, ale hlavně k vyhodnocování důkazů různými státy různě. Toho okamžitě v tu chvíli využije obhajoba,“ zdůvodnil nutnost koordinace vyšetřování Blažek. Česká republika by podle něj spolupráci v rámci zemí Evropské unie mohla prosazovat při svém půlročním předsednictví EU, které začíná v červenci. Praha chce také trvat na nutnosti zločiny spojené s ruskou agresí vyšetřit, o čemž zatím nejsou přesvědčeny všechny státy, dodal Blažek.

Na české úrovni prozatím zajišťuje vyšetřování Národní centrála proti organizovanému zločinu. Mimo jiné shromažďuje svědectví uprchlíků, kteří kvůli ruské invazi utekli na české území. Podobná vyšetřování provádí například Polsko, pobaltské země či Británie.

Podle Bradáčové zatím není jisté, zda si státy nakonec důkazy mezi sebou předají, a některé budou na svém území možné zločince soudit, nebo to bude na ISS. Vyloučen není ani vznik tribunálu, který se bude věnovat pouze činům spojeným s válkou na Ukrajině, řekla nejvyšší státní zástupkyně. Podobný soud fungoval v letech 1993 až 2017 pro zločiny v bývalé Jugoslávii. Případný soudní proces je však podle Bradáčové spíše věcí vzdálenější budoucnosti.

„Reálné očekávání pro tuto chvíli je zajistit co nejvíce důkazů, poté je vyhodnotit a následně sestavit případné obžaloby,“ řekla hlavní česká žalobkyně. Rusko, stejně jako například Spojené státy, jurisdikci ICC neuznává.